Polské prokletí: Katyń

Před několika lety natočil vynikající polský režisér Andrzej Wajda skvělý film "Katyń". Je autentickou (a o to otřesnější) výpovědí o masakru provedeném sovětskou tajnou službou NKVD na elitě polské armády.[1]

Stojí za vidění, ale nebudete si jej pouštět příliš často. Je autentický, syrový. Odhaluje hrůzu komunismu i nacismu. Ostatně, Wajdův otec leží mezi popravenými někde v Katyńském lese (Wajdovi bylo tehdy 13 let).

O to děsivější je symbolika, která rámuje leteckou katastrofu, při které nad hroby desetitisíců polských důstojníků, ztratilo Polsko opět svoji elitu.

Přesně po 70 letech.

Katyń, 1940

Téměř okamžitě, kdy Hitler 1.září 1939 zaútočil na Polsko, vydaly se sovětské jednotky na východě nacistickým armádám naproti.[2] Byl to výsledek německo-sovětského paktu o vzájemné spolupráci, známém také jako Ribbentrop - Molotov pakt.

Stalinův komunistický Sovětský svaz měl z tohoto paktu obrovský prospěch. V polovině roku 1940 získal zpět všechna území, o která Rusko přišlo v letech 1918 - 19. Sovětské komunistické jednotky zničily strukturu východního Polska a jejich postup, společně s německými nacisty od západu, připomínal gigantické kleště, které nemilosrdně sevřely polské vlastence statečně bojující o nezávislost Polska.

Desetitisíce vojáků, ustupujících před Němci, padli do zajetí rudých jednotek. Na obsazeném území mezitím dělala čistku sovětská komunistická tajná policie NKVD, která zatýkala polské intelektuály (zřejmě se souhlasem gestapa, protože sovětská a německá tajná služba spolupracovaly až do 22. června 1941 velmi těsně).[3]

Na jaře 1940 dal Stalin popravit nejméně 22 000 polských důstojníků v Katyńském lese u Smolenska, v mučírnách ve Tveru a Charkově. Ostatní zajatce uvnitř nebo vně sovětských koncentračních táborů v Starobělsku, Ostačkově a Kozielsku.

Polsko Katyńským masakrem přišlo o zdrcující část armádní, politické a intelektuální elity. Přesné číslo o počtu zavržděních není doposud známo, ruské archivy jsou stále uzavřeny a proto se počty zavražděných tolik liší.

Katynský masakr dodnes určuje pohled polské politiky na Rusko. Cesta polského prezidenta s doprovodem na hroby u Smolenska mohla být významným milníkem.

Katyń, 2010

Když píšu tyto řádky, stále jsem hluboce otřesen událostí, která se stala v sobotu 10. dubna ráno.

Po 70 letech na stejném místě přišlo Polsko o politickou, armádní a intelektuální elitu.

Prezident Lech Kaczyński, se kterým jsem se mimochodem dvakrát setkal, byl nesmírně silnou politickou figurou.

Jeho geniální geopolitický rozklad umisťoval do středu dalšího politického mocenského střetu nejen Polsko, ale také další země střední a východní Evropy.

Polský prezident tvrdil, že zájmy Ruska a sjednocené Evropy pod dominancí německých zájmů, znovu destabilizují středoevropský prostor, pokud tamní státy opustí cestu budování vlastní silné národní identity.

Proto byl prezident Kaczyński tak pevným vůdcem důsledně hájícím polské národní zájmy. Vědom si po staletí proměnlivosti polských hranic, touhy nájezdníků z východu i západu, milionů polských životů, které dobývaly polskou nezávislost a svobodu zpět, byl prezident Lech Kaczyński odhodlaným bojovníkem neodevzdat státní suverenitu k rozhodování do zahraničí.

I proto, a o to víc, je dnes jaksi smutno v České republice. Kromě těžké ztráty našich blízkých sousedů, cítíme, že ztrácíme spolehlivého spojence. Prezidenti Kaczyński a Klaus si v uvědomování rizik ztráty národních suverenit rozuměli.

Na palubě polského vládního stroje našla smrt celá polská armádní elita. Vrchní velitelé pozemních, námořních a leteckých sil. Jak tragická souvislost se dny před 70 lety.

Zemřel guvernér Polské národní banky, desítky významných politiků a členové rodin po obětech před 70 lety.

Kéž si dnes všichni kdesi podají ruce s hrdiny polského odboje. Kéž Polsko projde hlubokým zármutkem silné. Kéž Bůh drží ochrannou ruku nad pozůstalými. Kéž Poláci hrdě, s pýchou na svoji historii, a se vztyčenou hlavou prolomí prokletí masakru v Katyńském lese.

[1] Film Andrzeje Wajdy "Katyń" byl Polskou filmovou akademií nominován v roce 2008 na filmového Oscara do kategorie cizojazyčných filmů.

[2] Sovětské jednotky vstoupily do Polska na východě 17.září 1939.

[3] Sovětská Rudá armáda zajala asi 18 000 polských důstojníků, 230 000 vojáků, 15 000 policistů.