Šílená vláda a dekadentní politika posledních let vede k zákonitému vynořování obskurních figur, jakých jsme nyní svědky.
Nejhorší na tom je, že i regulérní pošuk může někdy trefit do černého, zvláště, když jej poměřujeme s arogantně předváděnými psími kusy, které nám politici ve vládě a v parlamentu předvádějí.
Bohužel je dnes situace taková, že tito politici se utrhli z řetězu natolik, že opravdu dávají munici i potrhlým kritikům. Málokdo z nich totiž dokáže překonat politiky. Snažil se o to jakýsi Žito, zralý pro psychiatra, i když... Stačí si poslechnout některé výtečníky v parlamentu a jsme na pochybách, jestli to vlastně není „normální“.
Tím chci říci, že i v obskurních protestech může být více racionality než v krocích těch, kteří nám vládnou. Není to sice jen doménou stávající koalice - ani ty levicové nebyly o mnoho lepší -, ale je fakt, že nyní to kulminovalo.
To, co ministerstvo vnitra předvádí kolem volby prezidenta, by snad nevymyslel ani ignorant logických postupů Smetana. A docela chápu Žita, že je „nasrán“, když všichni vidíme výsměch demokracii, jak o zákonech hlasují kriminálníci, jímž místa uvolňují korupčníci-trafikanti. A ta rakovina se má šířit i do ČEZu (Šnajdr), Aeroholdingu (Fuchsa) i Českých drah (Tluchoř). Nevím, zda není méně riskantní v hloubce se potápět se žraloky, jak si to předsevzal Žito.
Není šílené, že pravicová vláda zvyšuje daně? Není absolutně absurdní „zachraňovat“ průběžný důchodový systém odklonem peněz do nově vznikajících soukromých fondů? Navíc se přitom - kromě okradení dnešních důchodců - poškodí i dobře se rozvíjející původní druhý pilíř, z něhož je rázem třetí...
A jen opravdu bláhový člověk by se zrovna v dnešní turbulentní době rozhodl ukládat peníze do neprověřených fondů na 30 a více let dopředu bez možnosti vystoupit. Zvláště, když to celé vymysleli šíbři typu Drábka a Šišky, po nichž a jejich řádění na ministerstvu už dnes vyplývají najevo obrovské škody.
Není absolutně šílené, že proti mínění drtivé většiny občanů byly protlačeny nespravedlivě protekční církevní „restituce“, a to v době, kdy vláda - přestože si hraje na rozpočtově „zodpovědnou“ -, vrší další stovky miliard ke státnímu zadlužení? Nemůže to skončit nakonec jinak, než závislostí našeho státu, tedy nás všech i s potomky, na věřitelích, kteří dnes diktují Řecku.
Není příznačné, že v době, kdy se policie začala emancipovat od politiků, byl pod účelovou záminkou vyhozen na hodinu policejní prezident, jako by sám byl zločincem?
Není totálně arogantní, že premiér, pod jehož patronátem se nemohlo šířit nic jiného než nihilismus, tak po všech těch ranách, které jeho vláda ekonomice zasadila, začal vyzývat k optimismu, dobré náladě a utrácení? Není legrační, že škrtič ekonomiky Kalousek začal blábolit cosi o prorůstových opatřeních?
Tohleto šílenství legitimizuje i jiné obskurní figury, které by v normálních poměrech sklidily jen útrpný úsměv. A světe div se, každý kritik dnes má kus pravdy. Tak je třeba chápat například i akci Ztohoven, o níž jsem napsal článek: „Víte, proč mi vadí Ztohoven?“. Za relativní menší úspěšností článku je i to, že jsem nebyl zcela pochopen. Tedy:
Za to, že každý kritik má dnes svou pravdu, i kdyby to byl třeba komunista nebo jiný exot, nemohu přece já. Konkrétně dnešní pseudopravice pomohla v krajských volbách komunistům nejvíce. Je to dnešní politika, která nahrává „spasitelům“ všeho druhu. To ale neznamená, že by tyto nejrůznější iniciativy měly převzít moc. Nic takového si nemyslím. Ale myslím si, že je dobrý každý hlas, který učiní přítrž této nebetyčné aroganci vládnoucích politiků. Minimálně je třeba společně dosáhnout toho, aby dnešní korupčníci, zloději a vlastizrádci dostali strach, že by mohli za své činy pykat.
Co bude potom, je krok číslo dvě. Svou představu jsem také napsal v článku: „Lidi neblázněte! Prolomme svorně ten bludný kruh!“. Nejde o to, abychom uvěřili novým věrozvěstům typu Janečka, ale abychom přestali deformovat volební systém pětiprocentní blokační klauzulí. Na příkladu pokongresové ODS vidíme, že velké strany jsou nereformovatelné. Přes velké strany se do politiky etablovalo příliš mnoho velkých lumpů. Menší strany s menším vlivem je lákají méně. Spíše v nich najdeme lidi opravdu oddané věci.
Dokud blokační klauzuli nezrušíme, nemůžeme tudíž říkat, že máme vládu, jakou si zasloužíme. Ty argumenty pro posílení výsledků mocných, spočívající v akceschopnosti vlády, jsou falešné. Nebo si myslíte, že „akceschopnost“, jakou nám předvádějí, je voličům ku prospěchu? Bez akceschopnosti Kalouska, Drábka, Šnajdra nebo Ratha by se nám všem žilo lépe.
