Novináři se mýlí nebo o tom nechtějí psát. Pan Ivan Medek nikdy nebyl Havlovým kancléřem, nýbrž „pouze“ vedoucím kanceláře prezidenta republiky, toho času Václava Havla.
V čem je rozdíl? Zákon funkci kancléře nezná. Hračička Václav Havel však Karlu Schwarzenbergovi udělil jako nějaký monarcha čestný titul „kancléř", ačkoliv ten v Německu nebo v Rakousku označuje premiéra. Tady je vidět, nač si Havel hrál. Když však nastupoval Ivan Medek, tak si pamatuji - a slyšel jsem to od Havla na vlastí uši z televize -, že nový vedoucí kanceláře Ivan Medek bude funkci vykonávat bez čestného označení „kancléř".
Pan Ivan Medek (velké P v titulku není pravopisná chyba, ale vyjádření respektu) byl nadmíru loajální, distingovaný a velkorysý člověk, tak povahově převyšující Václava Havla, jak je to jen možné, že pokud pociťoval nějakou újmu, jistě to nedal nikdy najevo.
Když se řekne Hlas Ameriky, vybaví se mi Ivan Medek. Zejména my starší, kteří jsme přes rušičky jeho rozvážný, zvučný a pevný hlas s pečlivou artikulací v době reálného socialismu poslouchali, věnujme mu tichou vzpomínku. Pan Medek nebyl jen zásadovým člověkem, on byl fenoménem své doby.
Pan Ivan Medek se statečně postavil proti tomu, aby byl porušován protokol a nová manželka Václava Havla Dagmar, rozená Veškrnová byla připouštěna k politickým jednáním, o což ona vehementně usilovala a její manžel naléhal. Medka nezlomili. A není náhodou, že jej vypudili, aby jej nahradil devótní Mathé.
Pan Ivan Medek až do své smrti o okolnostech svého odchodu nepromluvil, aby zachoval naprostou loajalitu. Čest jeho památce.
