Deník Le Monde si už dovolil moc. Nepochybně za tím stojí zhrzený Sarkozy. Je to šašek, ale nebezpečný!
Sarkozy používá spřízněný tisk jako politický bič. Všichni ještě můžeme pamatovat, jak nás jím švihal ještě před nástupem předsednictví. Byla to dělostřelecká příprava, aby dirigoval i naše předsednictví pod záminkou české neschopnosti. A Topolánek mu to „žere", místo aby ho poslal někam mnohem dál než za kanál La Manch.
Takže se Sarkozymu dobře daří házet nám - a tím i celé EU - klacky pod nohy. Pod ty nohy se pletl i osobně v Gaze, při plynové krizi a hlavně v otázkách krize finanční. Jeho nehorázné protekcionistické a socialistické návrhy - nejen k automobilkám - ani nemá cenu komentovat. Jeho ego by nepřežilo, kdyby mu Abbás nedal přednost před českým předsednictvím. Na jednání NATO měnil zasedací pořádek, aby byl v televizi na důležitých záběrech. Jeho choroba je progresivní.
V Berlíně si neudělal čas na Topolánka, který se tituluje jako „české předsednictví v mé osobě". Místo toho byl Schwarzenberg na koberci u Kouchnera, u něhož bude i nadále dvakrát týdně skládat účty. No prostě rovnoprávnost menších členů v přímém přenosu. Byl bych rád, kdyby to vyznělo jako „lobbing" pro Lisabonskou smlouvu naruby.
Ovšem to, co si dovolil Le Monde, už přesahuje všechno. Tento list napsal: „Střední a východní Evropa profitovala z masivního přílivu zahraničního kapitálu, lákaného dynamikou jejího hospodářského rozvoje a ubezpečeného jejími privilegovanými vztahy s eurozónou. Vzhledem ke krizi se ale tyto peníze z bohatých zemí začaly stahovat, což vyvolalo počátek finanční dušnosti a pokles kurzu národních měn.
Dnes úrokové míry hoří, hospodářská aktivita se hroutí a deficity letí vzhůru. Protože podniky těchto zemí i jejich obyvatelé si hodně vypůjčili v cizích měnách, situace se ještě zhoršila až do té míry, že v některých případech existují i obavy z krachu vzhledem k nemožnosti získat nové peníze.
Západ by udělal velkou chybu, kdyby se nezajímal, co se děje na východě už z čistého egoismu. Banky zemí eurozóny se tam silně zakořenily a hodně tam půjčily. V případě všeobecného zhroucení v Polsku nebo v ČR by mohly utrpět obrovské ztráty, jež by mohly ohrozit i jejich solventnost - což se týká hlavně rakouských peněžních ústavů.
Západní Evropa nemůže nechat východní Evropu se zhroutit. I když finanční pomoc může být velmi nákladná, nedělat nic by bylo ještě nákladnější." Konec citátu.
Přidala se i francouzská banka BNP Paribas a nic na tom nemění, že podlehl i Financial Times a Daily Telegraph. Jde o poplašné zprávy o situaci ve Východní Evropě, do níž všichni zařadili i ČR. Navíc někteří házejí Česko do jednoho pytle s krachujícími Pobaltskými státy nebo s Maďarskem. Při kvalifikaci finančních redaktorů není možné, aby nešlo o úmysl.
Vysvětlení, kromě Sarkozyho zájmů, je dvojí. Zaprvé, ve světě financí se dá dobře vydělat na tom, když někdo považovaný za důvěryhodného předem počítá s důsledky poplašné zprávy, kterou sám vypustil. Pak samozřejmě prodělá nevinný, v tomto případě ČR. Zadruhé, jde o evropanskou politiku, kdy se pokrytecky EU vyzve, že aby byla solidární s tím nedospělým a nezralým Východem. V obou případech je dobré i lživé a násobné přecenění českého zadlužení.
ČNB se ohradila, ale to je málo. Český stát by měl u mezinárodních soudů za zveřejnění nepravdivých údajů zažalovat viníky za způsobenou škodu. Měl by požadovat tučné odškodné, jako je zvykem u insider spekulantů nebo tehdy, když někdo svůj obchod založí na své profesionální "nezávislé" prognóze.
Měli bychom si vzpomenout na všechny ty prohrané arbitráže, kterými nám Západ „pomáhal".
