Kdyby byl v kůži Janouška normální člověk, skončil by v poutech a o nějakém telefonování by si mohl nechat nanejvýš zdát. Po útěku by asi pocítil následky „donucovacích prostředků“. Následně by byl – stále v poutech - převezen k odběru krve, moči či náhradnímu vyšetření, načež by skončil až do úplného vystřízlivění na záchytné stanici.
Poté by byl zadržen minimálně na 24 hodin. Výslech by proběhl, až by měl podezřelý zcela čistou hlavu. V jeho případě nebylo proč spěchat. Naopak, výslech by byl účinnější až po zdokumentování ostatních svědeckých výpovědí. Následně se mělo rozhodovat o uvalení vazby, pokud by hrozil útěk nebo ovlivňování svědků.
Okamžitě po obvinění, tedy u normálního člověka každopádně před propuštěním, by proběhl odběr biologických materiálů, tedy i vzorků DNA, které by se staly trvalou součástí policejní databáze.
Obvinění z těžkého ublížení na zdraví je taky milosrdné. Když někdo úmyslně najede autem do člověka, podle svědka opakovaně, mělo by se jednat o zločin pokusu o vraždu. Takže nějaké spekulace advokáta poškozené o finančním vyrovnání za těžkou újmu na zdraví by neměly vůbec přicházet v úvahu, alespoň pokud se týká vyhnutí se (vykoupení z) trestu.
Nedovedu si představit, že by trest za řízení a nehodu pod vlivem návykové látky a za následné úmyslné těžké zranění oběti nehody s přitěžující okolností útěku mohl být jiný, než dlouholetý trest odnětí svobody. Pokud tady justice zklame, nedá se už věřit ničemu.
Zároveň vidíme, jací lidé stojí v pozadí naší politiky. O tom, že se krade ze všech veřejných zdrojů nebylo možné pochybovat, i když rozsah těchto transakcí by slušné lidi asi překvapil. Bohužel, miliardářem se nelze bez napojení na politiku a na veřejné rozpočty stát. Určitě ne v počátku kariéry, než peníze a vliv dělají další peníze.
Realita je prostě příšernější než ty neskeptičtější představy. A vůbec nejde jen o ODS. Paroubek, Březina, Hulinský také leccos na pražském magistrátu dokázali. A něco mi říká, že za vypuštěním této poslední kauzy s odposlechy Béma a Janouška, která poškozuje také Věci veřejné, může stát ministr financí tehdejší Topolánkovy i dnešní Nečasovy vlády Miroslav Kalousek. A s takovým zpožděním bych mu dobré úmysly nepřipisoval, jen pragmatické poškozování koaličních soupeřů.
Že se najde skoro na každého politika munice, je smutné. Ale že může touto municí disponovat člověk, který je nebezpečnější než všichni kmotři dohromady, je pro zbytky demokracie tragické.
Musím se vysmát lidem, kteří mě často kritizovali za skeptické články. Je sice hrůza o vší té špíně číst. Ale ještě větší hrůza by byla v takové stoce trvale uvíznout a žít. Je toho přespříliš, takže se nikdo nemůže divit radikálním názorům. K nějaké katarzi musíme dospět. Přejme si, aby to bylo evolucí, další revoluce by mohla bolet.
Dnešní protagonisté by to měli pochopit raději po dobrém. Soudy s Bártou a s Janouškem ukáží, jak na tom jsme.
