Ten šílený amatérismus ve světové zahraniční politice mě děsí. V Libyi je sice hlavním viníkem Sarkozy, ale Obama se přidal a poskytl rozhodující vojenskou sílu, aby zvítězila musulmanská sběř.
Nechápu to. Každý člověk při smyslech si přece musel umět spočítat, že v občanských válkách v arabských zemích nejde o boj demokratů proti zlým diktátorům. Naopak, šlo a jde o boj většího zla, které pramení z militantního islamismu, proti menšímu zlu, které představovali (a představují) dosavadní vládci. Mnozí z nich právě byli (či jsou) gramotní a dokonce i vstřícní k západnímu světu.
První chybu tohoto typu udělaly USA v Iráku. Saddám sice byl diktátor, ale taky hrází proti šíitskému fundamentalismu, zejména z Íránu. Destabilizace tohoto regionu – založená na lži - přišla USA a celý svět draho. A situace není lepší než před Saddámem. Určitě ne pro západní civilizaci.
Pád Kaddáfího, který přivodila zahraniční intervence, se teď Američanům vymstil. Jejich „spojenci“ jim zavraždili čtyři diplomaty včetně velvyslance. V civilizované zemi něco neslýchaného! Ale tady se ukázalo, že západní pomoc nebyla ku prospěchu civilizačních, ale muslimských hodnot.
Obdobnou chybu USA opakují ve svém vztahu k Sýrii. Zase jsou na špatné straně. Asad je inteligentní a vzdělaný člověk. Asi to je diktátor, který používá prostředky, jež by v euroatlantickém civilizačním okruhu neobstály. Ale zřejmě nemá na vybranou, proti němu také nestojí žádní salónní demokraté. Chápu ho, že nechce skončit s bajonetem v konečníku.
A není to první chyba. Všechno to začalo podporou kosovských vrahounů (naposled jsem o jejich zvěrstvech psal zde). Je náhoda, že se také hlásí k islámu? Srbové byli po staletí hrází proti jeho šíření do Evropy. Clinton tomu všemu učinil nepochopitelnou přítrž. Copak to má logiku (když odhlédneme od podružných zájmů)?
Člověk by musel nabýt dojmu, že americkým ministrem zahraničí je někdo z al-Káidy. A ejhle, ona to byla humanitární bombarďačka Albrightová českého původu (udivený smajlík). Dnes to je manželka toho, jenž celou tu šílenou politiku započal, Clintonová.
Zajímavé je, jak se teď kroutí tváří v tvář útokům na americká zastupitelství, které se mezi tím rozšířily do arabského světa. Žádné pokání, že vsadili na špatného koně. Naopak si pokrytecky sype popel na hlavu, kvůli nějakému druhořadému filmu. Distancuje se od od nějakého škváru, který by měl být pod její úroveň. Měla jasně prohlásit, že americké hodnoty stojí na umělecké svobodě. A že nikdo nemá právo kvůli svému náboženskému přesvědčení terorizovat druhé. Tady by zbraně byly na místě.
Děsím se té bezzásadovosti a diletantismu (už dlouho). Už dnes se mrtví nedají ani spočítat. Dokud smrt rozsévaná fundamentalisty nedosáhne do nejvyšších pater světové politiky, bude Západ ve jménu politické korektnosti napomáhat, dokonce i vojensky, svému vlastnímu pádu.
