Ani za komunistů nebyli jen prospěcháři a šíbři. Kromě mlčící - nebo umlčené - většiny však se režim opíral také o zapálené komunisty a svazáky, kteří tu pokryteckou a utopickou ideologii nadšeně „žrali“. To oni dělali stafáž tomu marasmu.
Vstali noví bolševici
Po Listopadu by mě nenapadlo, že nebude trvat dlouho a s obdobným fanatickým zatemněním mysli bude třeba znovu bojovat. Jak říká klasik, hloupost jen nesmrtelná. Vyměnily se dresy, ale diagnóza zůstala stejná.
Znovu se objevují variace na socialismus, byť se projevuje hlavně sociálním inženýrstvím, byrokracií, dirigismem a útokem na osobní svobody i státní svébytnost. Zase se objevuje novodobá podoba internacionalismu, byť se halí do clony globalizace, ovšem směřuje k nadnárodní integraci podepřené zhoubnou ideologií multikulturalismu. Všechno to má známky „Déjà vu“.
Vytvořil se bolševický mainstream, u nás se opírající o stoupence „pravdy a lásky“ à la Václav Havel, který infiltroval do všech parlamentních stran pod heslem „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Samostatně myslící občané jsou nazýváni extrémisty, nacionalisty a dokonce nacisty. Kdo zaslepeně nepodporuje tuto fata morgánu, je označován za agenta Ruska podkopávající „světový mír“. To se děje přesto, že od Maastrichtu Evropská unie přináší jen problémy a krachy celých států. Na to se však paradoxně ordinuje více terapie, která chorobu vyvolala.
Eurofilní nadšenci však jako můry letí „za světlem“, které je spálí. Tento zhoubný systém si však už vychoval vlastní dorost, z nichž někteří už na školách ohlupují další generaci. Když poslouchám některé ty mladé oběti ideologické masáže, stále častěji mám před očima zpitomělé komsomolce v minulém režimu.
U těch zkušenějších však polehčující okolnosti neexistují, snad jen úroveň jejich intelektu. Tady se zdá, že čím jsou omezenější, tím jsou agresivnější. Ukazuje se to pod mými články. Někteří nejsou schopni pochopit ani text a z ideologických pozic vyvracejí něco, co v článku ani nebylo. Stačí, že autor na ně působí jako červený hadr na býka.
Útoky na zdravý rozum
Vezmu si na pomoc diskusi pod mým posledním článkem „Tymošenková prezidentkou? Výsměch právu, idejím i mrtvým“. Tam reagovat nemohu, protože mi byl zrušen účet.
Např. diskutér JZ napsal: „Janukovyč byl pravomocně odsouzen za znásilnění. Jak by se asi každému líbilo, kdyby se jednalo o jeho dceru. Ale holt Streit má kriminálníky rád.“ Je docela možné, že Janukovič někoho znásilnil a je téměř jisté, že to je lump. Ale proč mi JZ lživě připisuje, že bych měl mít Janukoviče rád? V článku o něm píšu jako o zloději a po kritice Tymošenkové připouštím, že Janukovič nebyl lepší, výše jen uvádím, že by to bylo z louže pod okap.
Stejný diskutér mi společně s RP radí, abych nechal na Ukrajincích, jakého si zvolí prezidenta. Tyto zvlášť „objevné“ příspěvky nasbíraly mnoho „plusů“ od nemyslících bytostí. Za prvé, já v článku Ukrajincům neradím, koho mají volit. A za druhé, tuto moudrou radu měli pánové dát Evropské unii, než se začala vměšovat do vnitřních věcí Ukrajiny způsobem, který vyústil do puče, jenž svrhnul demokraticky zvoleného prezidenta.
Diskutér FV zase zpochybňuje, že by Tymošenková byla zlodějkou, diskutér PK, že by mohla objednat vraždu, a již jmenovaný diskutér RP dokonce hlubokomyslně dospěl k názoru, že Tymošenková je „ve skutečnosti čistá jak lilie“! (udivený smajlík)
Jak prý to vím, když jsem u toho nebyl? Člověk se musí naučit vyhodnocovat veřejně dostupné informace. V kontextu se dají vysledovat indicie, čemu se dá věřit. Dnes si není možné všechna data osobně ověřit, přesto si tvoříme každý svůj názor. Přece nikdo z nás nebyl na Měsíci, a přesto většina z nás věří, že tam Američané přistáli a „víme“, jak to tam vypadá. Jak zní zlidovělý bonmot: „Tož vašu pí.. sem taky neviděl, a věřim, že ju máte“.
Diskutéry PK, MF, ZM a RP irituje, že Streit má jasno. Ale to je jejich deficit, že nejsou schopni vyhodnocovat a dělat závěry, jak o odstavec výše rozebírám. Takoví lidé jsou díky své amorfnosti nejlepším objektem pro mainsteamové manipulace, což se zase potvrdilo.
Dnes je svět takový, že předpokladem osobního úspěchu je právě schopnost „udělat si jasno“ dříve, než to dojde všem. Až člověk narazí čumákem do reality, už bývá pozdě. Jenže takoví lidé, kteří mě nemohou snést, často patří do skupiny tlučhubů, kteří absenci vlastního názoru skrývají za pseudointelektuální mantru, že „svět není černo-bílý“.
Proč jsem přišel o diskusní účet
Docela to souvisí s předchozím textem. Koho to zajímá podrobněji, nechť sleduje můj soukromý blog, kde to ještě dnes objasním.
PS Dodatečně se omlouvám P. Kudličkovi, že záměnou jednoho písmena došlo k omylu; tím "myslitelem", jenž vidí Tymošenkovou "ve skutečnosti čistou jako lilie" není on, ale R. Polický. Chybu už jsem v textu napravil. Nemám možnost se omluvit v diskusi. Z toho je zřejmé, jak je nesmyslné, když autor nemůže reagovat ani pod svým vlastním blogem :-(
