Tolik „pravdy a lásky" v onom zprofanovaném pojetí jsem od této vlády nečekal. A to jsem pragmatikem a realistou. Zpronevěru svého volebního hlasu však nemohu odpustit.
Jak už jsem jednou napsal, Havel se musí popadat za břicho. Zatímco pravicoví a konzervativní voliči musejí šílet, jakou parodii na pravicovou politiku nám Topolánkova vláda servíruje. Diskredutuje tím i všechny snahy o reformy. Prezident je oprávněně pohoršen, že se vytratil obsah politiky. Bez obsahu musí zákonitě zbýt pouze špinavý obal.
Já zuřím. Nedělal jsem si však iluze o čistotě politických nástrojů, a tak současné žabomyší války beru s nadhledem. Za zradu však považuji tyto konkrétní kroky vlády:
1) Podpis Lisabonské smlouvy (pozdější lavírování neomlouvá)
2) Návrh církevních „restitucí" (šílený!)
3) Uznání Kosova (zrada!)
4) Zablokování jaderné energetiky (zlý sen!)
5) Rozšíření odposlechů a sledování (kde zůstaly předvolební sliby a rozhořčení?)
6) Propagace radaru (neprofesionalita, zástupné důvody, servilita)
7) Podpora Saakašviliho (jenž přivedl Gruzii do neštěstí)
8) Nevyvážený postoj k Rusku (zbytečné provokace štěkajícího mopslíka)
9) Utužování státní regulace legislativou místo slíbené liberalizace (policejní pravomoci, vpády do soukromí, regulace kouření a konzumace alkoholu, na každý exces aspoň vyhláška)
10) Zrada konzervativních hodnot (pozitivní diskriminace, politická „korektnost", falešná multikuturalita, ekologické náboženství, gender, sňatky homosexuálů)
Srovnejme si, jak se na výše zmíněné body liší názory Klause a Havla. Klaus sice kvůli své volbě lidovci zmírnil rétoriku u církevních „restitucí", ale jinak musí trpět jako zvíře, k jaké politice se propůjčila strana, již zakládal a jejímž je čestným předsedou. Havel však musí být u vytržení, jak jeho politika infiltruje do dnešních časů. Když k tomu připočteme neodvolatelnou Brožovou na Nejvyšším soudu, Wagnerovou v Ústavním soudu a Tůmu v ČNB, jimž zdatně ve vládě sekundují Schwarzenberg a Vondra, tak Havel vítězí Klausovi přímo pod nosem.
Ale takto volby nedopadly! Jestli má Topolánek odejít, tak ne kvůli Tlustému a Moravovi, ale kvůli zradě svých voličů. A kdyby se Tlustému podařilo zablokovat církevní „restituce", tak bych mu toleroval ve vířivce i gruppensex.
Bohužel nevidím spásu ani u opozičně smluvního primátora Béma a tím méně u Paroubka, neoprávněně - a naštěstí nereálně - se třesoucího na moc. V tom vidím tu prázdnotu vyprázdněné politiky, kterou tak charakteristicky předjímala a ilustruje Klausova pověstná SMS.
