Situace, v níž člověk nezodpovídá za svá rozhodnutí a činy, je obecně vždy zhoubná. Dvojnásob to platí, když ten člověk za své rady, stanoviska a skutky bere státní peníze.
Velké pobouření – i v našich médiích – vyvolalo odsouzení několika vědců a jednoho politika v Itálii k nepodmíněným trestům za bagatelizaci otřesů a nepatřičné konejšení obyvatel před katastrofálním zemětřesením v Aquile v roce 2009, při němž zemřelo přes 300 lidí. Odhlédněme od toho, že tresty jsou možná příliš přísně. Však taky dosud nejsou pravomocné. Ale díky soudci za jeho vzkaz.
Co se stalo? Vědci považovali velké zemětřesení za vysoce nepravděpodobné. Když však za účasti jednoho z nich na tiskové konferenci politik prezentoval vědecky velmi pochybné tvrzení, že opakované otřesy jsou dobrým znamením, a dokonce vtipkoval s novináři, že není čas panikařit, ale zastavit se a dát si v klidu skleničku vína, byla překročena hranice nezodpovědnosti. Lidé, z nichž někteří předtím přespávali na ulicích, se vrátili pro smrt do svých domovů...
Připomíná to situaci po Černobylu. Snaha uklidnit veřejnost měla navrch nad jejich ohrožením. Vědci se tehdy v SSSR ani nedávno v Itálii, ačkoliv tam není totalita, proti takové interpretaci nevzepřeli. Mají nárok na až fanatickou mediální podporu? Vkrádá se otázka, za co tedy berou peníze, když se hájí tím, že nedokáží zemětřesení předpovědět. Má tedy jejich činnost jiný smysl než čerpání grantů? Každopádně v tomto konkrétním případě tragicky selhali.
Chápu, že seismologické předpovědi jsou složitější než ty meteorologické. Přesto si to srovnejme s přístupem vlády Spojených států k superbouři Sandy, která v pondělí večer místního času udeřila plnou silou na východní pobřeží. Jen díky včasným opatřením nebyly oběti na životech a majetku dramaticky vyšší. A nikdo veřejnost nevybízel, ať si raději dají skleničku.
A poučení? Rád bych to zobecnil. Lidé, kteří žijí za státní peníze, často nejsou zvyklí nést zodpovědnost za svá rozhodnutí nebo „knížecí“ rady. Odkud by se jinak vzalo tolik poradců a „expertů“, kteří jako pijavice parazitují na státním rozpočtu? Kdyby věděli, že ponesou důsledky svých činů, a to i trestní, rozmysleli by si svou „odbornost“ nabízet státu.
U politiků to platí dvojnásob. Dokud budou odpovědní jen tím, že příště třeba nebudou zvoleni, bude to pro ně jen pokynem, aby vysávání státní kasy urychlili a zintenzivnili. A to se teď právě děje. Nemusím opakovat všechny případy, ale vzpomeňme si, jaké rozhořčení potrefených hus vyvolala trestní kausa letadel CASA. A nese snad někdo zodpovědnost za šílené důsledky podpory solární energie a jiných obnovitelných zdrojů? Obžalobu na sebe píší samotní politici, když začínají pod ekonomickým tlakem z toho mnohamiliardového nesmyslu ustupovat. Ale účet za ně bohužel zaplatí jen občané.
A podám ještě jeden ilustrativní případ z poslední doby. Jeho závažnost netkví ve výši způsobené škody, ale ve svědectví o uvažování a morálce politiků. Karolína Peake zatajila v majetkovém přiznání mnohamiliónové příjmy. To by nebylo tak tragické. Ale „půvabné“ bylo, kterak se vykrucovala. Prý konala na radu své účetní. Tak to je bomba, zkuste to říci na finančním úřadě! Každý jen trochu gramotný poplatník ví, že za své přiznání nese osobní odpovědnost a výmluvy na účetní jsou trapné. A tady si uvědomme, že místopředsedkyně vlády Peake je zároveň šéfkou Legislativní rady vlády! A jsme u toho. Radí vládě, buzeruje nás hypertrofovanou legislativou, ale neumí poradit ani sama sobě.
Tím bych mohl skončit. Ale jako člověku, který se zajímá o sport a také jej rád provozuje, přidám k lepšímu ještě jeden příklad. Antisportovcům a antifanouškům radím, aby tento odstavec přeskočili. Mě však udivuje, jak si může trenér české fotbalové reprezentace Bílek držet místo i po domácí porážce s Finskem, po 411 bezgólových minutách, po čtyřech zápasech po sobě bez vítězství, po remíze s Bulharskem v domácím prostředí, po doslova trapných výkonech i po Bílkově mediálních výstupech. Kdyby byl klubovým trenérem, už by to nepřežil...
Čím to je, že ve státních službách ta zodpovědnost zaniká? Děkuji italským a ukrajinským soudům (viz Tymošenková), že nám to připomněly. Snad se dočkáme i u nás, aby nepřišel soudce Lynch.
