Uvidíme, zda Ústavní soud umí číst

Zatím víme, že máme gramotného prezidenta. Možná už dnes se dozvíme, zda je Ústavní soud schopen chápat psaný text. Zároveň uvidíme, zda politikaření přebije právo u nejvyšší soudní autority i v existenční otázce ČR.

Přitom je to tak jednoduché, stačí si přečíst preambuli a první článek první hlavy Ústavy ČR:

Preambule

My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,
odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky

Hlava první

Základní ustanovení

Článek 1

(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Zvýraznil jsem pasáže, které jsou v přímém rozporu s tím, co je o Lisabonské smlouvě všeobecně známo, tedy že Evropská unie získá právní subjektivitu, s níž si může vynucovat poslušnost u přehlasovaných členů. Vzhledem k tomu, že jde i o zahraniční politiku (ale i další atributy svrchovaného státu), byl by po ratifikaci této smlouvy případný další „Mnichov" zcela legálním právním aktem. Vraceli bychom se kamsi do feudalismu, a to nejen direktivní formou vládnutí, ale i v tom smyslu, kdy by se Evropa vracela už nejen před Jaltu, ale i před Versailles.

Navíc tento paskvil už jenou neprošel jako euroústava. Pak mocichtiví byrokraté vymysleli trik, aby koza (ústava) zůstala celá, ale vlk (občané a národy) se přežral paragrafy. Lisabonská smlouva byla udělána úmyslně formou v nejhorších tradicích pozměňovacích návrhů, které nikdo nečte. Pokud tento fígl nevyvolá u politiků ostražitost, tak mezi blbostí a vlastizradou už další možnost není. Přitom nátlak, jaký se koná na Iry, i s plánem opakování neúspěšného referenda, sám o sobě svědčí o nepřijatelném pojetí demokracie.

Zajímavý je také spěch, s jakým jsou státy tlačeny do ratifikace. Pak je možno nasazovat oslí hlavu těm, co zatím odolali. Někteří naši politici se na této vlně nechutně vezou. Legrační jsou výhružky dvourychlostní Evropou. Tu bych velice uvítal: kdo chce, ať se do té socialistické diktatury řítí po hlavě; zaostávání bude zákonité. Byla by to komparativní výhoda ostatních států, které se tak sešněrovat nedaly.

Jenže celý ten spěch je tady právě kvůli těm malým členům, jimž je třeba vládnout. Němci s Francouzi a Italy by takový chomout sami pro sebe nechystali. To je laso, které má na krátkém špagátu držet ty malé státy. Navíc jde i o proces, související s přepisováním mapy Evropy v zájmu států, které své expanzivní choutky v minulosti mnohokrát historicky prokázaly.

Takže i kdyby prezident zůstal sám proti všem, tak má pravdu. Nechává si spílat od vlastizrádců za nás za všechny. Já mu za to děkuji a držím palce nejen jemu, ale i zkoušené vlasti.