Zatímco média se nám snaží namluvit, že předseda strany TOP 09, která nám zvyšuje daně a zalyká se internacionalismem a multikulturalitou, je vzorem pravicové ctnosti, mám obavu, že nejvíce hlasů dostane od socialistů.
Oni nám na to snad zase skočí!
Od socialistů uvědomělých i těch bezděčných, jichž je plno hlavně mezi zfanatizovanou mládeží. Říkají jim: „Volte srdcem“ a myslí tím mediálního miláčka Schwarzenberga. Jenže pravicově založený člověk nevolí srdcem, ale rozumem. Nepodléhá kampaním ani módním vlnám. Nehraje si na falešné celebrity, těm podléhají davy lačné pozlátka. Nepovažuje aristokratický rod za důvod ke zbožňování.
Uvědomělým ortodoxním levičákem je právě Petr Uhl. Včera v Právu v článku „Kdopak by se Schwarzenberga bál?“ se vyznává, že bude volit Schwarzenberga. To je opravdu pro „pravicového“ politika vysvědčení jak řemen. Nebo na řemen?
V článku má Uhl i půvabný argument. Protože má ze Zemana strach, že by chodil do vlády, vyhovuje mu, že pokud by tam přišel Schwarzenberg, klimbal by tam. Navíc oceňuje v tomto kontextu i jeho špatný sluch. Díky tomu by prý neškodil!
A já zase vidím Schwarzenberga, kterak se v Bruseli „bije“ za české zájmy klimbaje a neslyše. O tom, že by mu někdo mohl rozumět, není ani pomyšlení. Náš hlas opravdu v Evropě „posílí“.
A ejhle! Není to jen Petr Uhl. Ale ve stejném listu nám toho „pravičáka“ doporučuje volit, podle něj jako fenomén a osobnost, také Jiří Hanák. Salónní levičáci volí Schwarzenberga.
A to ještě není konec. Ve stejném deníku je rozhovor s Jiřím Dientsbierem. Když se ho ptali, zda bude volit Schwarzenberga, vykrucoval se sice, ale prozradil se tím, že začal pomlouvat Zemana. Prý je těžko představitelným kandidátem. Načež sdělil, že k volbám půjde. Vsadím se, že bude volit Schwarzenberga, jen nemá odvahu to přiznat otevřeně.
A klidně bych vsadil boty, že stejně bude volit i Dluhoslav Sobotka, i když si odhlasovali stranickou podporu Zemanovi. A nebude sám, kdo půjde volit proti Zemanovi. Ale tuto situaci přece známe, proběhla obdobně před deseti lety. Volby jsou tajné a šedé myši nemají rády kocoury.
O "pravicových" médiích škoda mluvit. Všechny se mohou přetrhnout, aby si nás v Bruseli namazali na chleba. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej, dobře vědí „nezávislí“ novináři.
Vrátím se na začátek. Je třeba si uvědomit, že linka mezi Uhlem a Schwarzenbergem vede přes Havla. Naráz je to logické. A naráz se jeví v pravém světle i Schwarzenbergovy pravicové mimiky. I když hlad po rodovém majetku mu upřít nelze.
Půjdu volit Zemana, ač mi to bude kroutit rukou s hlasovacím lístkem. Nakonec se může ukázat, že je pravicovější než jeho soupeř. Ale především, Schwarzenberg je natolik děsivou vyhlídkou dokončení Havlem započaté demontáže státu, že tuto volbu nejen ospravedlňuje, ale v dané situaci ukazuje jako jedině možnou, nechceme-li kolaborovat.
Ostatně soudím, že Kalousek, který se teď za Schwarzenbergovými zády chechtá, by neměl mít zaručenu prezidentskou milost.
