Ne Lisabon nebo Moskva, ale Lisabon nebo existence České republiky! Takové studenoválečnické hrozby bych nečekal ani od komunistického lampasáka.
Včera jsem kritizoval zde Topolánkovo podpásové vymezování se proti prezidentovi, jak je zveřejnil v Hospodářských novinách. Ačkoliv jsem se nechtěl už tímto zoufalcem zabývat, je třeba reagovat na jeho nehoráznou snůšku lží zveřejněnou o den později v MF Dnes,v níž nás straší studenoválečnicky Moskvou a znovu se zákeřně otírá o prezidenta. Vezmu to po jednotlivých bodech:
1) Klaus přivedl ČR do EU
Zapomněl však uvést, že to nebyla táž EU, ale šlo tady o volný pohyb osob, kapitálu a zboží. Tehdy šlo o odstranění překážek, nikoliv o tuhou centralizaci. Vše bylo pouze na smluvním základě a s právem veta, tehdy nebylo ani řeči o dnešní tuhé centralizaci a dokonce o tom, že by EU získala (po Lisabonu) právní subjektivitu nezávislou na svých členech.
2) Buď Lisabon, nebo vystoupení z EU
Tady z nás dělá Topolánek úplné blázny. Členské smlouvy platí, jak byly podepsány, tedy na základě jednomyslnosti. Pokud nebude jednomyslná shoda na Lisabonu, tak jednoduše platit nebude, protože právě z toho přepychu, že ještě neplatí. Nedemokratický nátlak na Irsko je argumentem nikoliv pro, ale proti Lisabonu. A platné smlouvy nemohou přestat platit.
3) Lisabon nebo Moskva
Tak to už je nebetyčně nehorázný nesmysl. Zaprvé tady zákeřně evokuje, že Klaus se objímá s ruským medvědem a dává mu přednost před Evropou. Topolánkovi je dobrá studenoválečnická rétorika, aby z Klause udělal div ne stalinistu. A zadruhé „kolik tedy má EU divizí", že by nás měla chránit před Ruskem? Já jsem myslel, že obranu Evropy nám garantuje NATO. Navíc si nemyslím, že by nás Rusko ohrožovalo, nakolik s ním na rozdíl od Německa nemáme už ani blízké hranice (nejsme Ukrajina, pobaltské republiky, Gruzie ani dokonce Slovensko). Navíc známá osa Paříž - Berlín - Moskva mě naplňuje spíše obavami. Proto Klausova vyvážená a na partnerství založená politika vůči Rusku, které zůstalo velmocí, je nanejvýš rozumná. Je to lepší, než se s Ruskem domlouvat přes hlavy Němců a Francouzů, kteří mají své zájmy. Až se nějaký „mnichovský" spolek bude s Ruskem bavit bez nás, to teprve dostanu strach. Už dnes mám oprávněně mnohem větší obavy z ambicí Německa a Francie než z Ruska, které má jiné starosti i momentální zájmy. A to nemluvím vůbec o znovuotevřené sudetské hrozbě.
4) Čachry s radarem
Topolánek chtěl vyměnit s Paroubkem ratifikaci Lisabonu za jeho souhlas s radarem. Ale nač eurofil potřebuje radar, se kterým EU nesouhlasí? Je ten radar proti Rusku? Ale EU, která nás má podle Topolánka „ochraňovat", si jej přece nepřeje. Není ten radar nakonec výrazem špatného Topolánkova svědomí z podpisu Lisabonu, aby nás nakonec USA vytahovaly z bídy a „ochraňovaly" před EU?
A není celý na Lisabonu postavený projekt EU studenoválečnickou snahou o polaritu světa, v níž se EU s právní subjektivitou bude vymezovat nejen proti Rusku, ale i proti USA (o Číně a zbytku světa nemluvě)? Já odpovídám, že ANO.
