Doufám, že mě cenzor nepostihne za Škromachovu sprostotu, o níž dnes v plném znění a bez hvězdiček informovalo Právo. Měl se jí dopustit do mikrofonu při diskusi s občany na mítinku v Hradci Králové.
Nejde tady však o sprosté slovo, i když také o mnohém v kontextu oficiální akce ČSSD vypovídá. Mělo jít o Škromachův spontánní podiv nad tím, když se mladí oponenti nepřihlásili ani k ODS, ani k ČSSD.
Jde tady o diagnózu, při které funkcionáři sociálních demokratů uvěřili vlastním lžím. V medicíně se takový stav mysli nazývá paranoia neboli stihomam. ČSSD už zneužívá excesu u Anděla k celostránkovým reklamním kampaním. Protestující jsou v nich nepravdivě označováni za příznivce ODS. Je to doklad o tom, že tato strana by bez třídního nepřítele ztratila téma.
Je to doklad zastaralého totalitního myšlení. Maně si vzpomínám, kterak komunisté před revolucí vykreslovali tzv. reakcionáře. Byli vyobrazeni jako šklebící se piráti z Karibiku, za pasem každý atomovou bombu a svíjeli se jako klubko hadů, když je nakonec drtila okovaná bota růžovolícího vojáka s hvězdou na čepici. Kdo to nezažil, může odjet na stáž do KLDR. Doufejme, že se toho po volbách nedožijeme doma.
Je to ale hlavně urážka těch mladých. Paroubek, Škromach a třeba J. Havel skutečně vypadají, jako by upřímně nechápali, že ti mladí mohou mít vlastní rozum. Že by vůbec někdo mohl mít vlastní rozum. Vypadají jak dinosauři před vyhynutím. Evolučně nedospěli do vývojového stádia, které by je opravňovalo řídit osudy našich dětí.
Nepochopili nic, ani když se jim zaťukalo vejcem do hlavičky.
