Nepozvání Havla na ceremoniál k podpisu americko-ruské smlouvy se zlovolně připisuje ješitnosti prezidenta Klause. Nic není vzdálenějšího realitě.
Taková významná schůzka zakončená podpisem světodějné smlouvy má svůj přesný scénář. Zejména hostitelská země musí udělat všechno, aby se významní hosté u nás cítili dobře jako u přátel. A to se prezidentu Klausovi i za pomoci subtilní a delikátní diplomacie podařilo.
U podpisu významné mírové smlouvy, která vždy na desetiletí předznamenává vztah dvou supervelmocí, přece nemůže být zván relikt starého studenoválečnického pojetí světa, jímž Havel je. Role humanitárního bombarďáka se přežila v okamžiku, kdy z okolí Bílého domu zmizeli jestřábi typu Cheneyho a Rumsfelda, v jejichž vleku Bush mladší byl.
Havel se netají svým negativním postojem k Rusku, který překračuje rozumné meze. Nebudu opakovat všechny jeho až nenávistné reakce, které by nebylo dobré prezidentu Medvěděvovi připomínat a stavět před oči. Opravdu by to nebylo diplomatické ani slušné.
Václav Havel by se symbolicky hodil k podpisu smlouvy mezi Gruzií a Kosovem. Saakašvili a Thaci jsou přece jeho kamarády a symbolizují nejlépe jeho dobrodružné pojetí politiky. Ze stejných důvodů nemohl být pozván ke stolu ani Schwarzenberg. Oba vnímají Evropu postaru podle mustru, jaký se přežil už po první světové válce. A tyto přežité návyky vtahují i do svého konfrontačního až revanšistického pojetí světové politiky.
Nesmíme také zapomenout, že Havel a další byli signatáři onoho letního dopisu Obamovi, který jej měl mistrovat v tom smyslu, aby nás neházel přes palubu, protože se máme stát jinak kořistí Ruska. Ale tento summit měl přispět právě k utlumení takovéto bipolární averze. A myslím, že by přítomnost Havla a Schwarzenberga nebyla proto milá nejen Medvěděvovi, ale ani Obamovi.
Jestli Praha má symbolizovat tento nový trend, to je právě obrovským úspěchem prezidenta Klause. A to přesto, že mu mnozí – včetně jmenovaných – házejí neustále klacky pod nohy. Musíme si uvědomit, že to pro zachování zbytků naší suverenity je obrovským příslibem. V těchto symbolických obrazech byla Česká republika pupkem světa. Ale pozor, ne jako nevýznamný člen EU!
Prezident Klaus řekl: „Fakt, že tato významná akce proběhla, aniž by byla jakkoli zmíněna jakákoli z velkých zemí západní Evropy, je fenomén, který určitě stojí za komentáře, které se možná v tisku objeví. Nevím, jestli to mám komentovat já. Každopádně to, že tady v podstatě nikomu nechyběli, myslím o něčem vypovídá.“
A Havel a Schwarzenberg jsou naopak stoupenci evropské integrace, v níž Praha a Česko žádnou významnou roli nehrají. Já budu klidnější, když bude s Moskvou vyjednávat Washington, než kdyby vyjednával Berlín či Paříž.
Oba tito politici se také kompromitovali zelenou politikou, takže je pochopitelné, proč se nikdo nezabýval jednou ze stran, která je na odchodu z parlamentu. Myslím, že Medvěděvovi i Obamovi chutnalo i bez nich.
PS A co kdyby Havel zase slavnost narušil svým odchodem na nějakou bulvární akci, jako byla Miss v případě prince Charlese?
