Dnes vyšel článek zástupce šéfredaktora MF DNES „My za nora Breivika nemůžeme, volají pravičáci. Fakt ne?“ Tento článek je velmi nekorektní tím, jak je „politicky korektní“, a konformně podbízivý.
Velmi zákeřným způsobem se snaží Breivikovy vraždy připsat obecně na vrub odporu vůči multikulturalismu a islámu. Ideje prý nelze odpreparovat od šíleného činu. Musil jde dokonce tak daleko, že tvrdí, že „podobnou munici dal kdysi násilníkům jistý demokratický politik, když řekl, že je třeba začít s ›vylikvidováním‹ jedné menšiny“. Abychom nebyli na pochybách, že odkaz na Hitlera je aktuální i dnes, zmínil záludně Wilderse.
Nejprve bych opravil odpor proti islámu odporem proti masovému přistěhovalectví ze zemí s neslučitelným historickým, civilizačním, společenským, hodnotovým a kulturním zázemím. Náboženství samozřejmě tyto rozdíly ještě radikalizuje. Myslím, že Wildersovi je putna, pokud by islamisté svou víru praktikovali doma a neagresivně.
Tím se liší od Hitlera, který chtěl árijské rase podřídit svět. Dnešní národně orientované pravici jde jen o to, aby si dělal doma každý co chce, tedy bez utopických snah smiřovat neslučitelné. Je to právě multikulturalismus, který ten konflikt nastoluje. Nic na tom nemění, že je protežován z nadnárodního politického centra, v našem případě z EU. Být podle pravice, problém by ani nevyvstal.
Agresivní není pravice, ale multikulturalismus. Ten se snaží utopicky měnit zaběhnuté pořádky a tradiční mechanismy soužití, a to nejen mezi národy, ale třeba i mezi pohlavími. Zde je prapůvod tohoto konfliktu.
Musil uzavírá, že „přinejmenším v posledních desetiletích nenajdeme teroristy vraždící ve jménu tolerantního liberalismu či umírněného sociálnědemokratického přesvědčení“. Z ostatních názorových proudů se tak snaží udělat extrémisty. Že to je postavené na hlavu, jsem se snažil ukázat už v článku „Odkdy jsou konzervativní vlastenci populisté?“
Zapomíná však na jednu věc: Na principu akce a reakce je násilí provokováno činností novodobých věrozvěstů, kteří nás v rozporu se společenskými i přírodními zákony - založenými na konkurenci a diverzitě – tlačí k multikulturalusmu, odnárodňování, „politické korektnosti“, environmentalismu a poručníkování. Přitom multikulturalismus společně s vynucovanou integrací není ničím jiným než zprofanovaným internacionalismem. Poručníkování pak má zase v arzenálu socialismus. Obojího jsme si už užili dostatek.
Aby bylo jasno i panu Musilovi: Když přistěhovalec, který se odmítá integrovat do většinové hostitelské společnosti, bude páchat zločiny nebo povede nějakou formu „svaté války“, ponese odpovědnost autentická pravice, nebo politici zaslepení multikulturalismem a „politickou korektností“?
PS „Politickou korektnost“ dávám zásadně vždy do uvozovek, protože korektního na ní není nic!
