A to mu nedochází. Reakce na můj poslední článek o razii v ČEZu mě vyprovokovaly k zobecnění některých bludů stojících za okázalým evropanstvím.
V prvé řadě by nás mělo urážet, že by právo mělo být u nás zjednáváno zvenčí. To je absolutně neslučitelné s jakýmkoliv pojetím suverenity. A škodolibá radost některých čecháčků ve smyslu „cizáka na vás", je velmi krátkozraká. Až se ta cizí moc dotkne té jeho smradlavé kuličky, nebude mít sám kde se obrátit o pomoc.
Uvažte jen, že kompetence pro kontrolu hospodářské soutěže stanovila Komise EU svým vlastním nařízením (1/2003). Tedy nikým nevolený exekutivní orgán EU stanovil rozsah svých oprávnění i v záležitostech, které zasahují v členských státech dle ústavní dělby moci do pravomoci národních soudů. Každého liberála - dokonce i levicového - by takové posílení exekutivní moci muselo vyděsit.
Při kontrole podléhá jurisdikce čistě Evropskému soudnímu dvoru. Člověk by chápal, že je možné u něj hledat ochranu v dalším stupni, ale jako prvoinstanční a zároveň konečný soud bez možnosti odvolání to oklešťuje nepřijatelným způsobem osobní svrchovanost. Nařízení totiž také dává právo vstupu do objektů, a to i objektů soukromých osob, příp. i dopravních prostředků, které patří fyzickým osobám, u nichž by se takové dokumenty mohly na základě důvodného podezření nacházet, např. u ředitelů, manažerů, účetních apod. Národní soud však při přezkoumávání žádosti Komise o zásah do obydlí nesmí přezkoumávat otázku nezbytnosti takového zásahu a nesmí ani požadovat nahlédnutí do spisu Komise.
Kde to proboha jsme?!!! Taková potenciální možnost narušení bytové svobody by měla varovat každého. Jestliže se svrchovanost má odvíjet od nezadatelných osobních práv a svobod, tak na to jde EU z opačného konce. Už je jasné, proč místo Listiny lidských práv a svobod potřebuje Unie Listinu základních práv a svobod Evropské unie. EU je v tomto smyslu opravdu svobodná. Ale pro suverenitu státu pak už nezbývá žádný prostor. Jedině snad ten negativní, aby dále utužoval nastolený režim vůči člověku jako nositeli oné přirozené svrchovanosti a svébytnosti.
Komise dala najevo, že ČEZ kontroluje kvůli podezření z nezákonného chování na vnitřním trhu. Pak tedy už vůbec nechápu, proč je obcházena kompetence národního ÚOHS. Nežádoucím způsobem to snižuje autoritu tohoto úřadu. Komise EU by měla hlídat praktiky nadnárodních společností v mezistátním měřítku a neměla by lézt do zelí národním úřadům.
Někteří naivní čtenáři so myslí, že kontrola může mít kladný efekt na cenu elektřiny. To ale ani náhodou, je tomu naopak! Pokud by ČEZ dostal pokutu, kladný efekt by to jistě nemělo ani na cenu elektřiny, ale ani na státní kasu. Tady nechápu, proč by za porušení vnitřního trhu měla sankce plynout do unijního rozpočtu ke škodě nás všech.
A pokud by sankce udělena nebyla, nevěřím, že by kontrola vedla ke snížení cen. Spíše by šlo pouze o znevýhodnění jednoho hráče na trhu, kde třeba EON má přece srovnatelné ceny. A je to právě zaklínadlo tržních cen v evropském prostoru, které znemožňuje, abychom s našimi nižšími osobními příjmy mohli čerpat i výhody, které by jinak mohly spočívat v promítnutí nižších nákladů u nás oproti třeba Německu.
Nejnaivnější jsou ti, co si myslí, že v Bruseli žijí andělé. To je ten nebezpečný syndrom Deus ex machina, kdy se čeká na zásah vyšší moci. Lidé jsou v průměru všude skoro stejní, a to i na nejvyšších postech. Za všechny vzpomeňme na komisařku Cressonovou, která z unijních peněz podplácela i svého zubaře šílenými částkami. Našli bychom i případy, kdy se z unijních prostředků podpororovaly třeba veřejné domy.
Tam, kde jsou velké peníze a málo kontroly jako v EU, osobní obohacování z principu vždy jen kvete. Hlídače už totiž nehlídá nikdo. Každý vyšší stupeň přerozdělování vytváří navíc nový prostor. Jenže oko běžného občana vidí jen blyštivé úsměvy politiků, kteří jsou natolik vysoko, že už je ani nezná. Ani závist těch čecháčků už k nim nedosáhne. Takže se obrátí jen k těm, kteří šafářují na českém dvorečku.
Ó, jak světové...
Ceterum autem censeo Unionem Europaeam esse delendam!
