Zdá se, že prezident Klaus začal pořádat barnumský happening v žertovném duchu, jímž chce upoutat pozornost k úřadu, který má opustit. Chtělo by to ještě rachejtle. Jenže pozor, on střílí ostrými!
Déjà vu...
Po legalizaci »nepodepsaných« církevních „restitucí“ a důchodové „reformy“ – prostě zákonů korupčně protlačených v „noci dlouhých nožů“ dne 7. listopadu – se rozhodl vystřelit si z nás širokou amnestií, kterou vždy odmítal. Nebudu to více rozvíjet, protože jsem o tom psal už včera v článku „Klaus zhavlovatěl“.
Doplním jen, že zatímco média se předhánějí v informacích, kteří prominentní tuneláři a piráti jsou naráz volní, na takového „tykadlového“ Smetanu se nešťastně pojatá amnestie vztahovat nebude, až bude stíhán pro trestný čin maření úředního rozhodnutí za pozdní nastoupení trestu. Paradox...
Mě však trápí jiné dvě věci. Zaprvé, abychom si teď všichni drželi peněženky, hlídali auta, obydlí a chaty, protože pravděpodobnost „nápadu trestné činnosti“ (v hantýrce policie) se zvýšila násobně. A zadruhé, je mi líto všech obětí omilostněných závažných trestných činů do deseti let sazby, které od omilostněných pachatelů už neuvidí ani korunu. Advokátka Marvanová šťastná nebude...
Možná, že se k tomu ještě někdy vrátím, ale nebudu se zde zabývat ani formulační nedostatečností amnestie, která připouští dokonce nejednoznačný výklad. Divit jsem se tomu však přestal, když jsem zjistil, že do role „advokáta“ této formy amnestie se pasoval Zdeněk Koudelka, jenž vážně navrhoval „zjednodušovat“ český jazyk odstraněním ypsilon. Že v češtině na rozlišení i/y závisí mnohokrát i rozlišení smyslu, mu nedošlo. Když jsem si uvědomil, že tento jazykový a právní „expert“ byl Klausovým neúspěšným kandidátem na ústavního soudce, je mi jasno.
Ale u Koudelky celá Klausova šaráda nekončí. Vytáhl z klobouku mistrovský kousek, když navrhl bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, známou z kauzy „justiční mafie“ jako zástupkyni ombudsmana. Což o to, hájit své pappenheimské umí, za vládu by i krvácela. Ale jako lidovou altruistickou zastánkyni prostých občanů si ji nedovedu představit.
Zdálo se, že dochází k obrodě a začínali jsme věřit, že policie, státní zastupitelství i soudy se začaly emancipovat vůči politikům. Ale pozor, „venkovského poldy“ Lessyho se už zbavili. Tehdy se prezident na rozdíl od Kalouska, Nečase a Kubiceho držel zpátky. Teď se však zdá, jako by Klaus chtěl na závěr svého mandátu otočit kormidlem zpět a justiční systém vrátit pod kontrolu politiků. Nynější jmenování Jaroslava Bureše, dlouholetého Klausova chráněnce, předsedou Vrchního soudu v Praze, by s tímto podezřením vůbec nemuselo být v rozporu.
Slyším trávu růst...? Každopádně musíme být připraveni, že filuta Klaus se svými „šprýmy“ asi ještě neskončil. Je docela možné, že se s úřadem rozloučí nějakým mistrovským skečem a velkým rozruchem. No, do dějepisu měl šanci nakročit zcela jinak...
