Naše parlamentní politika je invalidní – nemá pravou nohu. Od Topolánkových časů se začala ODS rozkračovat natolik, že pravá noha zakrněla a stal se z ní „bimbeláček“ určený toliko k vyměšování. Pseudopravicové excesy Nečase to jen potvrdily.
Takto tedy ne, pánové, jste-li z pravice!
Komentátoři teď hodně mudrují, že přejí ODS, aby se po kongresu stabilizovala, protože by v tom viděli návrat politiky s jasnou levicí a údajně jasnou pravicí. Říkají tomu politika na dvou nohách. Přejí si to dokonce i ti, co nezakrytě preferují ČSSD. Kdybych byl sympatizantem ODS, považoval bych to za potupu. ODS klesla natolik, že pro levici už není konkurentem, ale bezzubým potenciálním spojencem, který by měl pomoci pacifikovat protestní hnutí typu ANO a Úsvitu.
Před časem jsem napsal článek „Odkaz Listopadu? Po komunistech przní českou politiku pravdoláskaři“. Trvám na tom, že Havel, což byl salónní levičák a kosmopolita, to vyhrál na celé čáře a pravdoláskaři infiltrovali do všech stran a hnutí. Pravice v naší parlamentní demokracii zanikla a ČSSD se politiky typu Dientsbiera, Sobotky, Špidly nebo Roučka de facto přihlásila ke kosmopolitismu spočívajícím v demontáži státu, ke vzdalování rozhodovacích procesů od občana a k diktátu nadnárodních zájmů, jemuž se eufemisticky říká globalizace.
Zbytek je zarámován zhoubnou politickou „korektností“, která nadto přináší sebevražedné pojetí multikulturalismu a protismyslné uplatňování environmentalismu. Ano, v salónech ty myšlenky a „vize“ znějí hezky. V reálném životě však pod jejich pláštíkem vznikají největší škody. O to větší, že popírají tradiční hodnoty a jsou aplikovány na bolševických principech „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Mainstreamově orientovaná média to jen potvrzují.
Pod touto kuratelou nelze provozovat pravicovou politickou stranu. Je třeba najít odvahu, vymknout se a prorazit ten umrtvující poklop integrační zběsilosti, politické „korektnosti“, novodobého internacionalismu a komerčně motivovaných zelených zvráceností. Uvnitř těchto mantinelů se na pravou nohu postavit nelze. Nakonec i ta levá stojí tak, že vůbec nereflektuje přání těch, které by měla chránit.
Jak je současná politika bezzásadová a amorfní, můžeme vidět i v Německu, kde klidně budou spolu vládnout proklamovaná pravice s proklamovanou levicí. Ve skutečnosti budou vládnout bezpáteřní byrokraté v mesalianci s nejagresivnějšími finančními kruhy. Vzniká tak oligarchie se světovládnými choutkami.
Ale o tom v tomto článku nechci psát, vraťme se domů a k ODS. Znovu opakuji, že ODS ztratila kredit pravicové strany. Momentálně prohrává i s TOP 09, která je sice výsměchem konzervativní pravici, ale zato je založena na Schwarzenbergově stylizaci do aristokratické celebrity. ODS bohužel žádnou charismatickou osobnost nemá, aspoň ne tu veřejně známou.
Jestli ODS zvolí do čela Fialu s Pospíšilem, nebude to žádným znamením očisty, ale výrazem bezradnosti. Opět dojde ke staré známé praxi, kdy choroba má být léčena větším množstvím těch patogenů, jež nemoc vyvolaly.
Pospíšil je konjunkturalista, který už za Topolánka prokázal, že není chlap, ani co se zásadovosti týče. A Fiala je humanitně zaměřeným intelektuálem konsensuálního typu z akademického prostředí, jakého by jistě volil i samotný Havel. Jako nový člen zcela jistě nereflektuje ani ideje, na nichž ODS vznikla.
Zřejmě mě členové neposlechnou a dovrší tak sebevraždu ODS. Takových rozkročených a amorfních stran je už plno. Chápu pak rozčarovaného voliče pravice, který to pak hodí »podnikatelům« Babišovi nebo Okamurovi.
Chtěl bych se ještě vyjádřit k dalšímu mýtu eurofilů a pravdoláskařů (někteří to o sobě ani nevědí), jak jej prezentují mnozí komentátoři, že ODS by měla v rámci EU zanechat dosavadní destrukce a konstruktivně se účastnit unijního dění a v rámci něj usilovat o co nejlepší postavení ČR.
Já bych tedy ODS přisuzoval spíš neopodstatněnou smířlivost k šílenému vývoji EU. Ale usilovat o co nejvýhodnější chomout, to má být cílem pravicové strany? Nejlepší postavení v rámci EU přece získá ten, kdo bude nejloajálnější a co do prohlubování integrace nejovladatelnější a nejodevzdanější.
Tímto pravicových změn dosáhnout nelze. Co bychom po Listopadu řekli politikům, kdyby chtěli léčit systém aktivnějším působením ČR v rámci RVHP? Určitě ti, co by podporovali stanovisko SSSR, by měli nejvýsadnější postavení. To je vždy kolaborace.
Ani dnes ta překotná demontáž státu, kdy občané méně lidnatých členů ztratí poslední zbytky reálného vlivu na politiku, není český projekt. Opakuji, federativní EU není náš projekt! V referendu jsme se vyjadřovali k úplně jiné EU. Když Klaus podepisoval přístupové dohody, o federaci (natož o unifikaci) tehdy nešlo. O té „snil“ Havel a jemu podobní, aniž se však občanů zeptali. Od toho by se měla ODS distancovat.
Pokud nechce být ODS jen odnoží pravdolásky, měli by se delegáti před volbou svého vedení zamyslet. Strana by mohla v příštích volbách posbírat euroskeptické hlasy, jejichž počet dle průzkumů stále – z evidentních důvodů – roste.
To říkám jako volič Strany svobodných občanů. Přál bych si, aby autentická pravice byla v domácí politice zastoupena co nejsilněji. TOP 09 jí být nemůže.
