Dlouho jsem přemýšlel nad slušným slovem, protože lidová čeština má pro podrazáctví přiléhavější termíny než odpad. Navíc obě slova názvu strany jsou lživá a celkové znění je matoucí a plánovitě zaměnitelné.
Vyzývám ředitele ČT Janečka, když už ovlivnil volby, aby ve stejném duchu stáhl z vysílání jejich klip. Vím, že nejsem Kocáb ani premiér Fischer. Nepatřím mezi „hochy, co spolu mluví". Ale když jsem náhodou uviděl volební klip výše uvedené strany, zatmělo se mi před očima. Zruší prý Benešovy dekrety! Jak, při reálné síle svých zastupitelů v počtu nula? Jedině snad v kolaboraci se Sudetoněmeckým landsmanšaftem.
Pro srovnání: Otázka „konečného řešení" v samotném významu slov nikterak nenabádá k zabíjení. Tady si Národní strana pouze vypůjčila provokativní slogan z reklamních důvodů a na efekt. Nezdá se mi to příliš vhodné, ale asociace ještě význam slov neurčuje. Dalo by se dokonce říci, že kdo sprostě myslí, najde sprostý význam ve všem.
Ovšem u strany Liberálové.cz jde o něco jiného. Oni útočí na právní pořádek České republiky. Nejde o to, že chtějí zrušit nějaký zákon. Ale oni chtějí vytáhnout základní kámen obnovené Československé republiky, na němž je kontinuálně závislá i územní celistvost a majetková integrita České republiky. Mělo by to další nedozírné následky.
Podle toho zákona se něco se souhlasem spojenců událo v historickém kontextu po druhé světové válce. Nelze zrušit tento zákon, aniž by to nemělo retroaktivní účinky. Nelze zrušit tento zákon, aniž by to vyvolalo majetkovový zmatek a nové nespravedlnosti. Nelze zrušit tento zákon, aniž by to otřáslo samotnými základy republiky. Byl by to poslední hřebíček do rakve našeho samostatného státu.
Vzhledem k tomu, že tento klip se vysílá v rámci voleb do evropského parlamentu a že navíc se v něm vyzývá, aby se suverenita našeho státu rozplynula v jakýchsi "spojených státech evropských", považuji to za útok na svébytnou podobu našeho státu. Nejsem právník, ale posuzovat by příslušné orgány měly, zda to nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu § 91 vlastizrady resp. § 92 rozvracení republiky, možná ve fázi přípravy, v organizované skupině a ve spojení s cizí mocí.
I kdyby se nejednalo v naší demokracii o trestný čin, nesnižovalo by to jeho nebezpečnost. Kdybych nechtěl mluvit o kolaboraci, šlo by o gól do vlastní branky, z něhož by se těšili cizí fanoušci. Jenže z takové porážky se nedá vyspat a nejde bohužel jen o sport...
A stoupencům Lisabonské smlouvy, z nichž někteří uklidňují, že zrušení Benešových dekretů nehrozí, bych chtěl vzkázat, ať nejsou naivní nebo neobelhávají své voliče. Jejich kolegové Liberálové.cz to na nás vybalili natvrdo. A stejně tvrdá by měla být i demokratická reakce.
