U nás ještě po Listopadu nenastaly normální politické poměry. Po převratu si podal symbolicky ruce Havel s komunistou Čalfou a později i se spolupracovníkem StB Tošovským. Na tyto poměry doplácíme dodnes.
Topolánkova pravdoláskařská vize ODS.
Třeba tím, že u nás dodnes nedostala šanci autentická pravice. Předlistopadoví komunisté jako třeba J. Havel, Emmerová, Mládek nebo Škromach nebyli výjimkou a nezaneřádili jen levicové strany, ale převlékači kabátů Kočárník, Dlouhý, Tlustý a podobní zavšivili i pravicovou politiku. I z toho dnes rezultují protagonisté jako J. Fischer nebo Babiš s Komárkem. V normálních politických poměrech by 24 let po pádu komunismu do vedení státu aspirovat nemohli.
Havel byl salónní levičák, který ovšem inklinoval k elitářství. Společnost naočkoval tím, že existuje kasta vyvolených, která bez ohledu na stranickou příslušnost je povolána určovat, co je pravda a koho máme zahrnout láskou.
Schwarzenberg je nejbližším nositelem jeho odkazu. Nedivte se, že to vzal od US-DEU, ODA, Zelené až k TOP 09 – přestože to většinou byly formálně pravicové strany, on všude nesl pochodeň pravdolásky, tedy pseudointelektuálního levicového elitářství. Ideová ukotvenost nulová. Vše je postaveno na osobním prospěchu a obluzujících žvástech nedovzdělanců (stejně jako Havel nemá vysokoškolské vzdělání).
Už je jasné, proč TOP 09 se shlédla v levicovém zvyšování daní a v novodobém internacionalismu, který stále více oklešťuje státní suverenitu České republiky? Copak by pravicová strana mohla zvyšovat dokonce majetkové daně?
Ale není to jen TOP 09, ale i ODS. Už od dob Topolánka se tato strana začala „rozkračovat“ směrem k pravdolásce. Pamatujete srdíčko, do něhož Topolánek uvěznil modrého ptáka? Celá ta šaráda skončila podpisem vlastizrádné Lisabonské smlouvy. Vidíte ten rukopis všudypřítomných pravdoláskařů?
A pokračujme v této úvaze dál. ODS utekla hrobníkovi z lopaty a s řádně zastřihnutými křídly se modrý pták nakonec doploužil do Sněmovny. Kdo si myslí, že za to mohou kmotři, má jen menší díl pravdy. Uvědomíme si to, když vezmeme v potaz, kteří politici jsou teď vynášeni jako zachránci strany.
Místo toho, aby opustili rozbředlé vody politické „korektnosti“, multikulturalismu, environmentalismu a integrační nezodpovědnosti a přimkli se opět k tradičním hodnotám pravice, povolávají „do boje“ politiky nevyhraněného pravdoláskařského založení jako jsou: Fiala, Pospíšil a B. Svoboda. Nakonec i Němcová k nim začala patřit. Jako by si neuvědomili, že Unie svobody i další podobné pokusy už dávno historie uvrhla do zapomnění.
Takže je to dnes průnik pravdolásky, společný ČSSD, ODS i TOP 09, který z pravo-levé politiky u nás udělal amorfní postmoderní bramboračku, v níž se konzervatismus, tradice a vlastenectví zcela rozpustily. Ty strany se liší jen v osobách, které na nás budou různými formami parazitovat. Všechny tyto strany totiž infiltrovali pravdoláskaři. Ti se nevyskytují snad jen u KSČM, což je také příčinou jejího posilování a děsivou známkou pro tzv. demokratické strany.
Dovolím si bonmot. Analogicky je KSČM jedinou stranou, kde se nevyskytují bývalí komunisté. Ty převlečené totiž považuji za mnohem nebezpečnější a z hlediska morálky pokleslejší než ty komunisty současné. A obdobně je to po rozpadu Občanského fóra s pravdoláskaři. Tito „sirotci“ zaplevelili celou naši politickou scénu napříč stranami. Proto u nás stále vítězí elitářská levice – ve stylu „kdo z vás to má“ – na celé čáře, byť některé strany mají tu drzost nazývat se pravicovými. Prosazení církevních „restitucí“ k tomu nestačí. Nakonec i zadlužení státu ve prospěch církví je levicové.
ODS jsem nevolil a volit nebudu. Stejně mě ale mrzí, kam směřuje. Až v příštích volbách se do parlamentu dostane – doufám – autenticky pravicová strana, bude potřebovat nějakého seriózního spojence.
