Kde jsou ti vizionáři světlých zítřků s hledáním ochrany uvnitř eurozóny? Kde jsou ti propagátoři co nejrychlejšího přijetí dnes se hroutící měny? Kde jsou ti zvěstovatelé konce krize?
Už před rokem jsem varoval před tímto neopodstaněným a amatérským optimismem:
http://streit.blog.idnes.cz/c/83812/Pitomci-uz-vesti-konec-krize.html
http://streit.blog.idnes.cz/c/100611/Desiva-krize-teprve-pomalu-prichazi.html
http://streit.blog.idnes.cz/c/115131/Tu-krizi-si-budeme-muset-jeste-radne-vyzrat.html
Napsal jsem také, že vyhlížená světla na konci tunelu jsou jen světla protijedoucího vlaku. Krize na sebe bere jen jinou podobu, protože se nedá ošálit léčiteli typu Sarkozyho nebo Špidly. Dokud se nenastolí rovnováha, vždy problém v nejslabším místě vybublá.
Řecko je takovým nejslabším článkem eurozóny, další na řadě je Portugalsko. Mezi ohrožené svým dluhovým trendem patříme samozřejmě taky, ale jsme v lepší situaci právě o to, že spekulanti nemohou v našem případě počítat s pomocí eurozóny, pokud by s nahrávkou ratingových agentur chtěli vyšponovat své zisky z nemravného navýšení úroků. Bude ještě mela a pokud by to finanční bumbrlíčci přehnali, mohli by si zardousit snášející slepice. My děkujme, že jsme v tom společném chovu v oddělené kóji.
Eurozónu zachvátila panika. Tato situace nemá bezbolestné řešení. A řecké události posledních dnů ukazují, že to nemusí proběhnout v klidu a míru. A to je teprve začátek. Ale ukázalo se, že pokud integrační mánie předejde přirozený vývoj, vymstí se to spíše dříve než později. Což je na druhé straně jen dobře.
Největší problém mají Němci a Francouzi, kteří po „Lisabonu“ jsou pány EU a proto i motorem co nejtužší integrace. Ale hlavně proto, že jsou to zejména jejich banky, které nezodpovědně investovaly do řeckých dluhů. Panika se tak obrací proti těm, kteří chtěli situace zneužít ke zvýšení úroků. Jen ať si ty náklady Němci a Francouzi zaplatí. Budou de facto platit hlavně sami sobě. Opravdu nechápu, proč bychom měli litovat, že nejsme v situaci třeba Slovenska, které by si mělo půjčit na splátku řeckých dluhů ve prospěch německých a francouzských investorů.
Už při prvotním řešení finanční krize totiž došlo k zásadní chybě. Bankám, které nezodpovědně investovaly, se mělo dostat státní pomoci jen v případě, že majitelé a manažeři bank přijdou o všechno.To se nestalo. Místo toho byly banky vlastně jediné, které na krizi ještě vydělaly, ačkoliv fundamentální příčina, že chybí koupěschopná poptávka, zůstala nevyřešena. Viníci nejenže zůstali nepotrestáni, oni místo pokání za profesionální selhání jedou zase ve starých kolejích nekrytých dluhů, posadili se do lokomotiv s reformními hesly a za pomoci centrálních bank ještě k tomu znovu pychnou a bohatnou. I naše ČNB jim dnes opět dala dáreček v podobě dalšího snížení ceny peněz, které však nedoputuje ke klientům, zato oslabí korunu, dále znehodnotí úspory a prodraží dovolené v nastávající sezóně.
Rovněž ratingové agentury, které ještě vpředvečer vypuknutí finanční krize dávaly kladná investiční doporučení, také na svou neprofesionalitu, klientelismus nebo dokonce zlý úmysl nedoplatily. Místo toho se oklepaly natolik, že si osobují právo ukázat prstem už nejen na finanční instituce, ale hned na celé státy, které hodlají odstřelit. Malí jsou na řadě první, i kdyby velké státy měly problémy větší.
Takže v bezpečí nejsme, zejména při bagatelizaci zadlužování ze strany ČSSD. Tím, že nejsme v eurozóně, jsme jen získali trochu více času a trochu větší manévrovací prostor, než se na nás ti finanční supi slétnou.
Nemysleme si, že socialisté uvažují levicově a ve prospěch obyčejných lidí. Oni jen za pomoci regulace tržních nástrojů a kontrolou kdysi volné soutěže chtějí zprivatizovat rovnou celý kapitalismus. Ne fabriky, ale celé státy, ne výrobní prostředky, ale hned celou ekonomiku. A to globálně – přímo na celém evropském kontinentu. Samozřejmě ve svůj prospěch. Není bezskrupulóznějších kapitalistů než jsou tito internacionalisté, protože oni propojili politickou moc s bezbřehým ovládáním kapitálu. Všechny nedostatky zkrachovalého socialismu vedoucí k zaostávání se tak vracejí, jenže navíc k nim přibyla v hypertrofované podobě i bezohlednost a sobectví kapitalismu s imperiálními ambicemi. Takto zatížen nebyl ani reálný socialismus, který kladl bohatnutí své limity.
A uvědomme si u voleb, že jsou to stále titíž, kteří nás chtěli zbavit komparativní výhody založené na koruně a přitom mají lehkomyslné utrácení v programu. Vzpomeňme s pietou třeba na šrotovné, které se naštěstí díky prezidentovi nestačilo realizovat. Voličům ČSSD je třeba po lopatě vysvětlovat, že žádný předvolební úplatek jim nebude nic platný, když to skončí řeckou cestou. Zapálené banky potom už nic nevyřeší.
Jenže to se pak bude jevit úder, který dostal Bohuslav Sobotka, jen jako nevinná selanka.
PS Bohužel, tomu evropanskému socialismu nenadbíhá jen osamocená ČSSD.
