Hrozí mi těžké následky. Považte, nebyl jsem - nevím kdy - v pracovní době doma.
Abych to upřesnil: Dostal jsem 2. výzvu z nejmenovaných vodovodů a kanalizací, ze zásahového střediska Frýdek - Místek, abych se hlásil na u nich telefonicky v době od 7.00 do 14.30 hod. za účelem kontroly a výměny vodoměru. V opačném případě mi hrozí odpojením pitné vody a věří, že toto krajní řešení nebude nutné.
Velmi mě tento dopis pobouřil. Za prvé, žádnou 1. výzvu jsem neobdržel. Za druhé, žádné avízo o návštěvě technika jsem rovněž nezaznamenal, abych jej mohl ignorovat. Prostě zčistajasna hned takováto výzva doplněná výhružkou. A povinnost volat s pokorou na svůj účet do společnosti, u níž bych měl být veden jako vážený a perfektně platící zákazník.
Samozřejmě, že takto jen přenáší tento monopolista na zákazníka komunikační povinnost a náklady. Jistě dobře ví, že přerušit dodávku pitné vody ani nesmí, zvláště ne v situaci bezdlužnosti. Jsou na to již judikáty Nejvyššího soudu. Jistě bych nějak zařídil, abych na slušnou žádost dodavatele mu umožnil bez problému tuto výměnu provést. V tom problém není. Problém shledávám v té aroganci.
Jde o využívání hrozeb a tísně, hraničící s vydíráním, které se rozmáhá ve vztahu k drobné klientele. Není třeba dloho hovořit a okamžitě nás napadné analogie se „zásahovými jednotkami" ČEZ, viz zde a zde. Mohou tisíckrát tvrdit, že to nejsou „zásahové jednotky", ale pak se hned usvědčují terminologií, když sami hovoří o dokumentaci zásahů. Aby nedošlo k mýlce, mají uniformu přesně vypočítanou na efekt, aby to evokovalo policejní uniformy v provedení URNA.
I kdyby odhalovali skutečné zloděje, tyto postupy jsou v demokratické společnosti nepřijatelné. Kdyby byly tolerovány, tak jednak zvýhodňují velké věřitele proti malým, kteří obdobné nástroje nemají (ani ono vypnutí média), ale zejména by tady legalizovaly jakýsi princip svépomoci při řešení trestných činů. Jde-li o krádež, měly by ji řešit orgány činné v trestním řízení a nikdo jiný!
Ale pozor! Jde o závažnější společenský jev, jemuž říkám langerizace bezpečnosti. Pan ministr tady obhajuje tezi, že co nepořádá stát nebo se odehrává na soukromém pozemku, je neveřejná akce, na níž nemá policie co dělat. Nechci tady vracet diskusi k účasti policie na pacifikaci fotbalových chuligánů, o čemž jsem už psal zde a zde. Chtěl bych jen, aby si čtenář uvědomil celý dosah tohoto přístupu, který se neomezuje jen na fotbal, a odkud fouká vítr.
Samozřejmě, že jde o kšeft pro bezpečnostní agentury. Samozřejmě, že jde o plíživé zavádění móresů, kdy si zvykneme na mimozákonné násilné praktiky složek, založených na násilí nebo jeho hrozbě soukromými subjekty. Možná, že jde i o zájem prodejců zbraní. Uvědomme si, že málokterý pozemek je dnes veřejný. Kdybychom to domysleli ad absurdum, chodili bychom každý po svém pozemku s pistolí v ruce a dívali se, jak si to mezi sebou vyřizují bezpečnostní agentury.
Ostatně některé neadekvátní zásahy policie typu URNA, kdy se jde s kanónem na vrabce nebo se inscenují zásahy pro média, jsou dokladem tohoto trendu. Je to zkouška, kam může kult násilí dojít, aby jej společnost tolerovala a zvykala si na něj. Potom se nedivme, že dochází ke tragédiím, jako ve školách v USA, Německu nebo ve Finsku.
Odpovědí pak bude volání po bezpečnostních opatřeních, kamerování, rentgenování, sbírání biometrických údajů vč. DNA, odposlechy atd. Málokdo ví, že už dnes musíte dát vzorky DNA už při obvinění policií, tedy bez obžaloby a ve věcech, které se ani nemusí dostat před soud. Každý z nás se může dostat do situace, kdy jej policie obviní a on, ačkoliv se na něj ze zákona pohlíží jako na nevinného, musí se podrobit této pokořující proceduře. Je to výsměch ochraně osobních údajů. Nebude daleko doba, kdy lidi budou zmanipulování tak, že třeba pod záminkou terorismu se sami nechají očipovat jako domácí zvířata. O tomto riziku jsem psal také zde, zde, a zde.
Na závěr posílám perličku a ještě předesílám, že jsem nikdy po splatnosti nikomu nedlužil ani korunu.Vymahačská firma z Brna, která si myslela, že bych mohl zaplatit za nějakého dlužníka pro jejich klienta, mi napsala na soukromou adresu „Předvolání". Na závěr píše: V případě, že budete toto předvolání ignorovat, navštíví nás naši pracovníci za účelem konečného vyřešení záležitosti.
Už chápete, do jaké demokracie se to řítíme?
