Píšu to až skoro po roce. Nejsem přece Blesk. (Ale bylo to Prima :) ................
Loni jsem byl s rodinou na dovolené v jednom španělském letovisku. Už jsem to tam znal, tak jsem věděl, jak pod hotelem na pláži funguje pronájem slunečníků a lehátek. Tedy myslel jsem si, že to zůstalo stejné.
A tak jsem si zabral jeden slunečník a příslušný počet lehátek. Jednou za čas pak chodí zřízenec s lístky, aby zinkasoval poplatky, dosud vždy na jeden den. Ve Španělsku totiž jsou pláže veřejným majetkem, a proto nesmějí být oploceny ani zabrány hotely. Však také za porušení tohoto příkazu různé světové celebrity platily už pokuty.
Po rozbití plážové základny jsme šli spokojeně do moře. Když jsme se vraceli, popadl mě vztek. Ještě nikdy se mi to, co jsem viděl, ve Španělsku nestalo. Jedno „naše“ lehátko bylo přifařeno k vedlejšímu slunečníku, z ostatních byly shozeny ručníky. Chladicí taška a věci byly posunuty.
Vyřítil jsem se jak bůh pomsty a nadával jsem způsobem, který by mi na bloku zde neprošel. Samozřejmě česky, i když jsem si už jednou ověřil, že když nadávám Španělovi anglicky, v afektu zapomenu, že tuto řeč tolik neovládám. Jaké bylo moje překvapení, když mi česky začala odpovídat nějaká mladá dáma.
Nebyla sice nadšená, ale vysvětlila mi, že teď funguje na pláži novinka a slunečníky i lehátka se dají rezervovat na více dnů. Takže jsem nevědomky vstoupil do cizího prostoru. Na slunečníku o tom byla nálepka jak vrata. Já jsem od přírody nevšímavý, tak jsem o tom neměl předtím ani potuchy.
Musel jsem si sehnat další lehátko a pod slunečníkem jsme mohli po dohodě zůstat, než prý přijde kamarádka s dětmi. Až přišla, zase ta první odcházela, takže mi nabídly, ať si tu rezervaci od nich odkoupím. Tak se i stalo.
Pořád jsem nevěděl, že ta přišedší kamarádka je paní Gottová s dcerami. Já jsem pořádně ani nevěděl, jak vypadá. Později nám byla podezřelá ta nezvyklá jména dcer. Jasno bylo až za několik dnů, kdy se kolem nás podezřele často motali nějací „náhodně“ fotografující..
Jako sousedé na pláži jsme zjistili, že jsme i ve stejném aparthotelu, když jsme se tam potkávali. Jak už jsem řekl, jsem nevšímavý, tak jsem se mohl přesvědčit, že paní Gottové nebylo zatěžko pozdravit první.
Že to není žádná namyšlená fiflena, jsme se mohli přesvědčit i na pláži, kdy nám nabízela zdarma svá lehátka, pokud tam s dětmi nebude. Bylo to milé, i když jsem si raději předplatil vlastní rezervaci. Také synovi nabízela půjčení nějakého lehátka či co. Nedávala najevo, že by se jí dotklo, za jakých okolností jsme se původně setkali.
Mohl bych povídat ještě více, ale jak už jsem řekl, nejsem Blesk. A také nemám nic, co bych řekl zlého. Jako perličku jen uvedu, že před rokem měla paní Gottová rovnátka, která jsem naposled v televizi už nezaznamenal.
Doplním jen, že je mi líto známých lidí, že nemají úplný klid ani na zahraniční dovolené. Bulvár je všude. Pak jsem mohl po návratu i náš slunečník vidět na internetu. Ještě že za mnou nikdo neběhá s foťákem, nevím, jestli bych nebyl jako Topolánek.
Jsem rád, že se paní Gottová ukázala v tom nejlepším světle, i když to musí být někdy náročné.
A já se těším, co zažijeme letos...
