Jde o velmi nebezpečné hrátky s demokracií. Vztahová chobotnice zvrhlého doktora Bartáka zašla příliš daleko. Teď by měli „Lví“ členové nést důsledky. Ani blbost neomlouvá.
Nosným tématem posledních měsíců je boj proti korupci a klientelismu. V posledních týdnech se jedná také o nezávislost orgánů činných v trestním řízení. Chci upozornit na to, jak podobné kluby či občanská sdružení si zahrávají s demokracií, protože některé se snaží vybudovat vztahovou chobotnici na úrovni řádů či lóží po vzoru Templářů či Svobodných zednářů.
V poslední době je aktuální Lions Club „proslavený“ chlípným a zvráceným doktorem Bartákem. Hovořit o tom, jaká zrůda se za vztahovou sítí politiků, významných činitelů, podnikatelů a církevních hodnostářů skrývá, by bylo nošením dříví do lesa.
Velmi doporučuji k přečtení článek Istvána Léko: Lví cesta doktora Bartáka od Václava Havla a Jana Pavla II. až k Tunelu Blanka“.
Děsivé je, kdo všechno se nechal tou lidskou stvůrou zkompromitovat a případně i zkorumpovat. Mějme na paměti, že podobné instituce jsou založeny na principu, kdy členové a sympatizanti si poskytují ve stínu oficiálních struktur skrytou podporu, výhody a krytí. I když je to jen jakousi vnější fasádou, může to vést až k tomu, že k pasování za členy dojde ke zneužití Chrámu sv. Víta, dokonce přímo kaple svatého Václava.
Mnohem vážnější je, jak vysoko tato nečistá chapadla zasahovala do státních struktur a kolik činitelů, dokonce ústavních, bylo zneužito a zkompromitováno. Marné jim bude se dnes od toho nestoudníka distancovat. Podstatné je, že Barták MĚL vliv na chod státu a nejvyšší patra policie, státního zastupitelství i soudů. I kdyby jen tím, že se vychloubal a zastrašoval za pomoci svých fotografií s mocnými.
Ale ono je to ještě horší. Zesnulý exprezident Václav Havel mu nejen poskytl audienci, ale dokonce jej čtyřikrát pozval na oslavu svých narozenin. Je dobré vědět, že současný kandidát na prezidenta a tehdejší premiér Miloš Zeman rád s Bartákem popíjel a dokonce se stal členem klubu. Nemělo by nás zajímat, zda plánovitě, nebo z blbosti. U expremiéra Stanislava Grosse jsou pravděpodobné obě alternativy, zatímco u Vladimíra Špidly pouze ta druhá.
Neodolali tomu ani další kandidáti na prezidenta Jan Fischer a Karel Schwarzenberg, kteří oba rovněž přispěli do Bartákova alba. To tedy máme kandidáty! Možná, že ještě vážnější je, že „Lvem“ se stal policejní exprezident Ladislav Husák a šéf parlamentní komise pro kontrolu odposlechů Jiří Bílý (ODS).
Překvapovat by nás nemělo, že v klubu se v roce 2008 objevila i nevyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, ministr spravedlnosti Pavel Němec a místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, jenž později klubové akce často navštěvoval. Šokující však je, že plné členství v klubu přijali hned dva velice vysoce postavení soudci: bývalý ministr spravedlnosti a poté místopředseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš a předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Posledně jmenovaný se měl stát dokonce ústavním soudcem!
Zdiskreditovat Bartákem se nechali také kardinál a primas český Dominik Duka, kardinál Miloslav Vlk, a mj. arcibiskup Jan Graubner. Pro nás je však závažnější, že „Lvy“ se stali exšéf VZP Jiří Němec i současný šéf Pavel Horák, a to i s několika svými vysoce postavenými podřízenými.
O vazbách na hospodářkou a finanční sféru se můžete dočíst ve výše uvedeném článku. Jímá z toho hrůza...
Jen nechápu drzost, s jakou mohou po posledních odhaleních spojených s Bartákem ještě Zeman, Fischer i Schwarzenberg kandidovat na prezidenta. A to, že Sváček a Bureš ještě mohou soudit, to podle mě ohrožuje samotné základy demokratického státu. Tisíckrát se mohou zaklínat, že se zločiny nemají nic společného, když si natolik zadali se zločincem (i když dosud nikoliv pravomocně odsouzeným). Kde je záruka, že nenaletí a nepodlehnou dalšímu šarlatánovi?
Dokud u nás bude situace, kdy politikům a vysoce postaveným státním úředníkům okamžitě „nezlomí vaz“ jakékoliv propojení s kontroverzními a nedůvěryhodnými – byť ne vždy usvědčenými – osobami, bude každá hra na potírání korupce a čistou politiku právě jen hrátkami na účet voličů.
Znovu odkazuji na odpornou osobnost doktora Bartáka. Ten, kdo mohl ignorovat jeho odpudivost, je sám zvrácený, jinak by musel být natolik naivní, že se nehodí ani za domovního důvěrníka, natož, abychom jej platili z daní.
Soud s Bartákem by mělo doprovázet zemětřesení v nejvyšších patrech politiky!
