Sice to není nabeton, leč jedno vím jistě: Všechno, co nějaký evropský Superšpidla – a jsou jich celé týmy – vymyslí, bude kontraproduktivní. Zatímco takoví evropští Superšloufové – a jsou jich jako much na mršině – si pěkně z našich daní namastí kapsy.
Celý svůj profesní život se zabývám aproximací složitých jevů a kauzalita obecně je mým koníčkem. Nejsem klimatolog, ale chtěl bych se ke globálnímu oteplování vyjádřit z abstraktnějšího hlediska. Souvisí to s komplexitou ve vesmíru, což je gigantická kvantita prvků propojená složitou a spletitou strukturou vazeb, to vše v dynamice toku času. Jedná se o to, že složité systémy, nacházející se daleko od rovnovážného stavu, působí se zpětnou vazbou, a tedy nelineárně - samy na sebe. Takže mají tendenci autokatalyticky se organizovat na úkor okolí, do kterého přitom šíří nepořádek (entropii). Tyto nelineární vztahy jsou těžce předvídatelné, což se může projevovat tak, že se dlouhodobě skrytě akumulují změny, avšak v tzv. bifurkačním bodu dojde naráz ke zvratu - k fázovému přechodu. V praxi se to může projevovat tak, že snižování teploty kapaliny se dramaticky projeví, až zmrzne. Nebo dlouhodobé nepříznivé vlivy na statiku konstrukce mohou působit latentně až do samotného zhroucení. Říká se tomu efekt poslední kapky.
Prostě tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Něco podobného můžeme sledovat i u společenských jevů. Ještě v roce 1987 by nebyl snad nikdo, kdo by předvídal úplné zhroucení SSSR a východního bloku. A dramatické změny, včetně evropské mapy, jež se odehrály jen o několik málo let později, by nepředvídala ani Sybila. To, co nové generaci přijde samozřejmé, se z hlediska rodičů jeví malým zázrakem. Dobře si ještě pamatují hesla „...na věčné časy a nikdy jinak".
Proč to všechno předesílám? U předpovědi počasí se s nadsázkou říká, že zamávání motýlích křídel v Amazonii může vyvolat tornádo v Karibiku. Podnebí je věc ještě nevyzpytalnější, prože kumuluje veškerou nepředvídatelnost počasí v čase. Máme-li na mysli opravdu dlouhodobé změny, zcela nepochybně se odehrávají výše popsaným nepředvídatelným způsobem. Dlouhodobě se mohou načítat různorodé - i protikladné - vlivy (včetně těch lidských) a zůstávat nepostřehnutelné až do okamžiku, kdy se neočekávaně začne projevovat nějaká tendence, překvapivá svou rychlostí.
Nevím, jestli tato dramatická oteplovací změna už nastala, nebo se jedná o časově lokální výchylku. Neodvažuji se tedy tvrdit, jestli z dlouhodobého hlediska dochází opravdu ke globálnímu oteplování, globálnímu z hlediska místa i času. Mohlo by se totiž také jednat o periodický jev s neznámou periodou a průběhem. Nevím také, jaký komplex příčin by za to byl odpovědný, protože to nelze nasimulovat. Jedno ale vím jistě: Jestliže by globální oteplování opravdu nastalo, nedá se už odvrátit žádnými díčími změnami. Pokud došlo k fázové změně, bude ještě dramatičtější, než myslíme, a bude nezvratná. Děti našich dětí by pak poslouchaly o našem klimatu, jako my svým dětem vyprávíme o socialismu. Gina do lahve už prostě vrátit nelze a jakékoliv pokusy o to by byly pošetilé.
Nemusíme ale zoufat. Evoluce je neodvratná. Samozřejmě, že bychom neměli přispívat k záměrnému ničení přírody. Ale chování lidstva je také přírodní faktor. Dramatické změny jsou součástí evoluce, a člověk je jen jejich součástí. Vždy, když ekologové falešně pláčí nad ohrožením nějakého živočišného druhu, chtěl bych jim dát otázku, zda by tady chtěli žít s brontosaury. Není to cynismus, ale příroda podléhá zákonitému vývoji jako všechno ostatní ve vesmíru, ať už se to člověku líbí, nebo ne. Jak je lidský přístup zmatečný, mohu opět dokumentovat některými ekologickými iniciativami, které paradoxně brání rekultivaci hald a odkališť, protože se tam usídlily vzácné druhy živočichů, přitom tato místa vznikla devastační činností člověka. Ale příroda se tomu přizpůsobila. Ty nejkrásnější přírodní scenérie mají původ v přírodních katastrofách (sopky, zlomy apod.), jen tomu je třeba dopřát čas.
Člověk si nesmí myslet, že na co si zvykl, je tady navěky. A už vůbec se nesmí arogantně domnívat, že něco v zákonitém běhu věcí ovlivní z Bruselu nikým nevolenými vizionáři krátkého dohledu a plamenného zraku. Pokud se ti ovšem nekoukají jen do své peněženky a všechno ostatní není jen humbuk pro obecenstvo.
