Tu sestřičku zabil mediální humbuk, kult celebrit, senzacechtivost, voyerství a stádnost „slušných“ lidí. Prostě jejich povrchnost, hloupost, úpadek vkusu i morálky, podléhání manipulaci a bulváru.
Nejapný žert, ne zločin
V prvém plánu však nemám na mysli bulvár spojený s australskou rozhlasovou stanicí. Pravým megabulvárem se záležitost stala, až se světový bulvár popásl na onom „žertíku“, vyvolal mediální orgie hraničící se šílenstvím a dohnal rozhlasové reportéry k zoufalství a napálenou sestřičku k sebevraždě.
Přitom taková banalita! Tento kanadský žertík v australském provedení není nový. Už v roce 2006 například naletěl tehdejší trenér anglické fotbalové reprezentace Sven-Göran Eriksson bulvárnímu listu News of The World, který za ním poslal falešného arabského šejka získal tak nelichotivé informace o reprezentantech, vč. Beckhama a Rooneyho. Poozději tato indiskrétnost přispěla k jeho pádu, ale žádná tragédie se nestala.
Nechci obhajovat bulvární praktiky, naopak. Ale současný nešťastný příběh by neměl své tragické pokračování, kdyby se tolik „slušných“ novinářů, reportérů, politiků a jiných celebrit na kauzu nevrhly, protože v ní hrály pasivní roli i celebrity nejvyšší. Až tím nastala ta bulvarizace v rozsahu, která měla potenciál vyvolat psychózu „slušných“ lidí a všechny původní aktéry uštvat.
I když puritáni budou mumlat cosi o lékařském tajemství, u normálního člověka by to byla jen taková operetka – nic zase tak závažného sestřička neprozradila. Že je v těhotenství někomu špatně je natolik normální, že by s tím málokdo byl v nemocnici. A informace o tom, že Kate pije, spí a prožila klidnou noc, by nemělo nikoho pohoršovat. Žádná hrůza se nestala.
To, že se z komára vyklubal velbloud, způsobilo právě to, že se jednalo o královskou rodinu. Bulvár, který dnes zasahuje do všech médií, semlel své australské kolegy a vyvolal davové šílenství „slušných“ lidí, ve skutečnosti voyerů s vymytými mozky. Část se sestřičce vysmívala, část se pohoršovala nad reportéry, část nad hloupostí a indiskrétností dvou zaměstnankyň.
Bouře ve sklenici vody! Ovšem s tragickým koncem! A jedna tragédie může vyvolat další i na straně reportérů. Mnoho „slušných“ lidí už se zase pohoršuje. Přitom šlo primárně jen o to, že jedna osoba mediálního zájmu otěhotněla. Strašné! Svět má plno závažných problémů a tato hloupost – už dříve, než přerostla v tragédii – byla na několik dní hlavní zprávou. Taková prkotina s pozlátkem!
Rozčiloval jsem se nad tím už více než před rokem a půl, když to vlastně mělo svůj počátek: „Královská svatba a dvě miliardy hlupáků“. Píšu tam mj.:
„...jde o výchovu většinového stádního ovčana, který je krmen bulvárem, v tomto případě planetárním, aby se necukal na krátkém špagátě a něco si užil z cizího pozlátka. Média tuto závislost ještě rozdmýchávají. Denně v nich vystupují bubeníci a roztleskávačky, kteří nás krmí nevyžádanými pikantnostmi z této soukromé akce za veřejné peníze. ... V Londýně doslova bivakují tisíce reportérů. Desítky tisíc poblouzněných lidí stanují na ulicích. Statisíce se tam nahrnou v průběhu obřadu. A miliardy na to budou až hypnotizovaně čumět v televizi a na internetu. Obchodníci s hloupostí si mnou ruce. Co to je proboha za svět? ... To se jen veškerá špína světa lakuje narůžovo. A hlupáci se radují v odlesku cizího luxusu a štěstí. Chléb není podstatný, klidně si nechají na něj zvýšit DPH, hlavně, že hry zůstaly. Nepostřehnou ani, že jsou jen pasivními diváky v parteru, kteří ty opulentní hry financují.“
Vyrábějí se i falešné celebrity, jímž říkám sereblity, o nichž jsem psal v článku: „Zemřel král? Soudce? Zákonodárce? Ne, příživník a delikvent!“ Tam zase kritizuji i naše média:
„A bulvární média, což jsou téměř všechna, jsou o tom ochotna vážně informovat i ve svých zpravodajských relacích. Vyrábějí se tak falešné celebrity a odvádí se pozornost od skutečně vážných problémů dnešní doby. Přitom ta bulvarizace je jedním z nich. Třeba na Televizní noviny na Nově, které jsou něčím mezi černou kronikou, reportáží paparazziů a reklamou, se už nedá absolutně podívat.“
Na druhé straně, kdyby to lidi nežádali, komerční média by této mánii, která u nás ještě před dvaceti lety neexistovala, nenadbíhala. Jenže už celou jednu generaci probíhá vymývání mozků právě v tomto duchu. Vládci světa, kteří nejmocnější média ovládají, potřebují manipulovatelné spotřebitele, kteří mezi telenovelami reagují na „knoflík“ – tedy podnět, nadšení, akce. Jen nemyslet! Chleba je sice stále dražší, ale hry jsou on-line z celého světa až na gauč...
Jak vidno, tyto „hry“ mohou mít a mají i oběti nejvyšší.
PS Až se Kate narodí dítě, to zase bude mela. Ach jo...
