Kdo je vyvolený, kdo extrémista, kdo spouští norimberské procesy?

Všechno to má původ v tom, že „vyvolení“ občané, kteří jsou právě u moci nebo kteří jim vědomě slouží či nevědomky podléhají, si osobují právo určovat, mnohdy i před výrokem soudu, kdo je „extrémistou“. Pak i zvrácenost trestů za názory, slova, čísla, texty, písně, symboly, samolepky i tetování, se vydává za normální.

Proč potom není podle tohoto metru stíhán Ladislav Tatár, který veřejně vyhrožuje, že smrt svého syna pomstí smrtí? Protože je Cikán?

Právě tady je hranice, kdy – pokud mají být slova trestná – je vyhrožováno nebo vyzýváno k přímému násilí. Co však je trestného na slovech Lucie Šlégrové?:

„V tento symbolický den a na tomto symbolickém místě bych ráda něco vzkázala všem těm 'vyvolencům'. Tak jako vy máte dnes tu drzost soudit nás za naše čisté myšlenky, tak my jednou budeme soudit vás, za vaše špinavé činy! A můžete si být jistí, že to bude bez nejmenšího slitování...“

Prý proti ní svědčí i to, že za "jedinou správnou cestu" označila národní socialismus. Ale neměl by v takovém případě byl trestně stíhán i Paroubek, předseda Národních socialistů?

Co to je za účelové žonglování se slovy? Nedivím se, že soudy si musí najímat znalce. Ale pozor, tady se nejedná o žádné exaktní a objektivní posouzení. To jen nějaký nešťastník hledá v symbolech skryté významy a svůj subjektivní názor vydává za realitu, podle níž soud rozhoduje o vině a trestu. Přitom je v tom více politiky než čehokoliv jiného.

Přesně tak si establishment vždy fixuje moc. Nepřipomíná „norimberské procesy“ právě tohle? Přesto ve všech masových sdělovacích prostředcích propukl doslova mediální lynč této „extrémistky“ a zejména jejího advokáta Petra Kočího jen proto, že důsledně hájí práva a zájmy své klientky, jak mu ukládá zákon.

O „norimberských zákonech“ média mluví – zcela nepřípadně – v souvislosti s tím, že advokát namítl podjatost znalce s přihlédnutím k jeho údajnému židovskému původu. Tento argument právě vyvolal onu hysterickou reakci, která se neštítí operovat i s holokaustem a postavením Židů za Hitlera. Přitom jde jen o to, aby znalec v takto vágní a choulostivé věci nebyl podjatý na základě své příslušnosti k nějaké skupině.

Všichni víme, jak by dopadlo, kdyby střelce v Tanvaldu měl soudit cikánský senát. Copak jsme už zapomněli na principy demokracie úplně? Tady přece nikdo neútočí – jak se prezentuje – na znalce, protože je Žid (je-li vůbec), ale jen se namítá to, že by byl v takovém případě podjatý svou zvýšenou – tedy neobjektivní - citlivostí. Ono totiž jde o pohnutky a nikoliv o exaktní vzorečky.

Advokát tedy plní jen svou zákonnou povinnost. Chceme od advokátů, aby jako v padesátých letech se spolu s prokurátory dožadovali co nejpřísnějšího potrestání nepřátel režimu? Kam jsme se to dostali?

Přesto tvůrce etického kodexu advokátní komory Karel Čermák hrozí Kočímu kárným řízením. Analogii s „norimberskými zákony“, kterou média vděčně převzala, vymyslel zase ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Karel Bačkovský, který by se především neměl z exekutivy soudům míchat do práce.

Korunu všemu však nasadil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se bezprecedentním způsobem vměšuje do živé kauzy u nižší soudní instance i do činnosti advokátní komory, když prohlásil: „Být předsedou advokátní komory, tak bych takového advokáta doživotně vyškrtl ze seznamu advokátů“ (zdroj iDnes).

Tak já bych zase po tomto prohlášení okamžitě vyškrtl tohoto mluvku ze seznamu ústavních soudců. Pokud mě se týká, tak nikoliv až dnes, ale už v okamžiku, kdy před jednáním o osudu Lisabonské smlouvy přijal instrukce od německého velvyslance.

Když se začínají kriminalizovat názory a nejvyše postavený soudce v zemi k tomu veřejně zaujímá stanoviska, tak končí demokracie. Pak se snadno může stát, že si "vyvolení" a "extrémisté" vymění místo.

PS Kdo nečetl, ať se případně laskavě podívá na související článek pod blogem.