Spoléhá na to, že pokud on se bude tvářit jako Gottwald před peněžní reformou, tak českého vkladatele nechá v klidu, že všude kolem nás budou lepší podmínky.
Kalousek se tváří, že se nás světová finanční krize netýká. Samozřejmě, že je nesporné, že týká, i když koruna nás zatím částečně od nejhorších důsledků izoluje.
Každý stát především chrání stabilitu svého bankovního systému. Jeho nestabilita by způsobila rozvrat celého hospodářství. Nelze se proto divit, že ohrožené země garantují vklady. Na tomhletom nevidím nic socialistického, to jsou prostě sebezáchovné reakce v situaci vnějšího ohrožení. A nic si nenamlouvejme, stačí i psychóza, která se na hranicích v dnešním globalizovaném světě také nezastaví.
Už očekávání škod často ty škody přivolává. V dnešním bankovním systému, kdy peníze se z rozhodující části generují úvěry, takže banky se stávají jakousi „tiskárnou" cenin, a kdy peníze nejsou kryty zlatým standardem, se snadno může projevit nedostatek hotovosti při jakémkoliv náznaku paniky. A potíže s hotovostí by vyústily v run na bankovní systém i tehdy, dokud by nebyla věcná podstata.
Kalousek se tváří jako finanční fanfarón, stále opakuje, že náš problém to není. Ale v situaci, kdy kolem nás ostatní státy garantují vklady (Irsko, Řecko, Německo, Dánsko, Island a Rakousko), tak je tento postoj nebezpečný až krátkozraký. I když se nedomnívám, že české banky by měly být momentálně ohroženy, proč bychom při tak nízkých vkladových úrocích měli nést jakékoliv riziko? Nechci navádět, ale konkurence zahraničních bank s vyššími úroky a garantovanými vklady by českým pobočkám mohla časem způsobit stejný problém, jako Irské banky těm Britským.
Pak by Kalouskovi spadnul hřebínek a spolu s ČNB by musel reagovat. Lepší však je předvídat a prohloubení krize nepřipustit. Chce to nervozitu tlumit v zárodku, ne opakováním ortodoxních pouček, ale vyváženými a věrohodnými kroky.
I když jsou banky soukromé subjekty, tak stát jako regulátor se své odpovědnosti nemůže zříci. Má přece bankovní dohled a ten by nyní měl být v pohotovosti. Všichni pamatujeme na to, jak v minulém desetiletí stovkám nadstandardně honorovaných pracovníků ČNB pod nosem krachovala jedna banka za druhou, aniž by dokázali svým dohledem vklady klientů bank chránit. A v největších loupežích, jako byly situace kolem IPB a Agrobanky se stát dokonce sám neslavně angažoval, aby škody byly nakonec ve stovkách miliard.
Téměř nikdo z bankéřů za to nenesl trestní odpovědnost. Dokonce stát garantoval Nomuře beztrestnost (prý stát poškozen nebyl!, jak pravily vládní dopisy) a ještě jsme jim k loupeži největších českých pivovarů všichni z daní přes arbitráže doplatili. Akcionáři Radegastu by mohli vyprávět. Kdyby takto někdo vytuneloval nějakou pidispolečnost, seděl by, až by zčernal.
Mám nápad. Chtěl bych dát Kalouskovi dobrou radu kromě toho, aby méně mluvil, ale více konal. Měl by se angažovat, aby byly zažalovány proti ratingovým agenturám všechny škody, které pocházely od garancí firem s dobrým ratingem. Ti lidé berou po celém světě šílené peníze za to, že ohodnocují důvěryhodnost a rizika. Teď se sekli takovým způsobem (třeba u AIG nebo Hypo Real atd. atd.), že jejich slepota ohrožuje finanční systém. Ti by měli být první na řadě, co skončí jako žebráci.
