Buď nedopustíme, aby Kalouskovi prošlo zastrašování, účelové překrucování faktů, arogance, hulvátství a vulgarity, anebo si to vypijeme do dna i za něj. Každá minuta, v níž ten sprostý intrikán ještě setrvává ve funkci a v politice, nás usvědčuje, jak málo dokážeme bránit základní hodnoty demokracie.
Jak dlouho to ještě strpíme?
Na to téma jsem napsal už sérii článků, naposledy „Psychopat Kalousek musí skončit, i kdyby Háva na Parkanové jezdil“. Někteří mi nechápavě předhazují, že jsem Kalouskem posedlý. Ano, cloumají mnou emoce, ale není to v osobní rovině. Na Kalouska já zvysoka kašlu, lidem jeho typu se s opovržením vyhýbám. Ale právě proto je pro mě nepřijatelné, aby licoměrnost takového hulváta a dryáčníka ovlivňovala můj život tím, že nám před očima przní zbytky demokracie, svobody a civilizačních tradic.
Už jsem vícekrát napsal, že ve skutečně demokratických zemích by po všem, čím v posledních týdnech Kalousek šokoval veřejnost, dávno musel odstoupit. A je stále tragičtější, že pořád mám stejný důvod tuto pravdu opakovat. Nechci, aby se nad ní zavřela voda. Mám obavu, že jak je u nás zvykem, by ji mohly překrýt další kauzy typu registru motorových vozidel.
Ano, průšvih střídá průšvih. Ale Kalousek je průšvih nejzávažnější. Jestli připustíme, aby mu to prošlo... Necháme se fackovat na ulici? Necháme se zastupovat hrubiány se slovníkem spodiny společnosti? Dovolíme, aby pod pláštíkem nedotknutelnosti brali státní rozpočet - z našich rostoucích daní - jako svou kořist? Budeme tolerovat miliardové experimenty na účet našeho zadlužení? Strpíme útoky na orgány činné v trestním řízení? Necháme si prostě nadělat na hlavu? Tak začíná totalita!
Přesto jsou lidi, kteří ze strachu z levice jsou ochotni tolerovat Kalouska i s jeho sprosťárnami, myšlenými v nejširším slova smyslu. Tak to je velmi krátkozraké. Zaprvé to jsou právě Kalouskovy eskapády a pokrytecká politika TOP09, které diskreditují pravici nejvíce a vlastně tak levici voliče nahánějí. Přitom – jak ukazuje zvyšování daní a podvolování se diktátu EU – žádnou pravicí nejsou.
A zadruhé je ta hra na pravici a na levici dávno už jen boudou na voliče. Pokud budeme volit podobné ideové zrůdy, stejně nám budou vládnout socialisté z Brusele. Takže není žádný velký rozdíl mezi tím, co nám bude ordinovat planě se naparující Nečas s loutkovodičem Kalouskem či populisticky hřímající Sobotka s Palasy za zády. Proto je životně nutné odmítnout politickou mafii bez ohledu na barvu dresu.
A je třeba začít od hlavy, kterou teď zosobňuje svou bezohledností, morálním profilem i životopisem právě Kalousek. Takoví Janouškové a Rathové jsou jen výhonky tohoto zvráceného sytému. Spoluzakladatelem a dnes nejzarputilejším a nejzuřivějším jeho obhájcem je Kalousek, jenž třiadvacet let splétá temné nitky. Teď má existenční zájem, aby policie, státní zastupitelství a soudy zůstaly vůči politikům slepé a hluché. Proto vyhrožuje a odvolává se na praxi fungující deset let.
Takže to není problém levice - pravice. Jestli přijde levice po Kalouskovi o pár měsíců dříve, nebo později, je irelevantní. Čím později se zbavíme Kalouska, tím hůře. Jenže jestli Kalousek svou politickou existenci vyhraje, i tak otevře dveře takové levici, která se bude chovat stejně nestoudně a hamižně jako současní pseudopravicoví zloději. Avšak jestli to prohraje a s ostudou bude nucen opustit exekutivu i politiku, ani levice si nebude moci dovolit opakovat, co potopilo Kalouska.
Samozřejmě, že bych si přál, aby zvítězila nějaká dosud neparlamentní strana, hájící osobní svobody i státní svébytnost, což je autenticky pravicové. Nevím, zda je to reálné. Ale reálné - a řekl bych klíčové – je zbavit se Kalouska. V ideálním případě dříve, než se mu podaří pojistit svou budoucí existenci prostřednictvím církevních restitucí.
Pokud se tak nestane, budeme se zmítat v marasmu, který se akumuloval do stávající zhoubné podoby přes dvacet let; vše za přímé účasti Kalouska. Nastal čas vymést Augiášův chlév. Jinak nás, demokracii i politiku neodvratně zavalí hnůj.
