Větší špinavost jsem už dlouho nečetl. Jedná se o to, jak MF Dnes a iDnes předkládají tragédii z moskevského metra.
Kromě zpráv přidávají manipulativní komentáře, které snad tváří v tvář tomuto neštestí nemají svou zákeřností obdoby. Jde o články „Je to hrozné. Ale litovat Kreml?“ Teodora Marjanoviče a Terezy Strnadové a „Do atentátu mohou být zapletené ruské bezpečnostní síly, říká politolog Šmíd“ Petra Štefana.
Už nadpis prvního článku je nevkusný a sprostý. Evokuje tady, že terorismus je odsouzeníhodný jen tehdy, když se odehraje na Západě. A pokud se stejné neštěstí přihodí lidem z Východu, tolik je litovat nemusíme. Vyjádříme povinnou soustrast, ale v zásadě skoro akceptujeme pohnutky teroristů.
Nelze jinak, než to nazvat bezprecedentní a neuvěřitelnou špinavostí a zákeřností, která se může vymstít zejména nám – napůl Západem považovaným za Východ, za Slovany, pohany a barbary. Vzpomeňme, jak dopadli Srbové, jejich oběti byly jen vedlejšími škodami. A my se chováme jako poturčenec horší Turka.
Navíc si nemysleme, že tuto záludnou dvojí hru nevidí a nevnímají v Moskvě. Můžeme mít na tamní režim jakýkoliv názor, ale je nesporné, že jsme odsouzeni k tomu, abychom museli Rusko respektovat. Nehledě už na ekonomické zájmy, které by nám neměly dovolit tohoto velkého medvěda bez příčiny dráždit na bolavém místě. Budou to po zásluze vnímat jako zbabělost, kterou nám nepochybně vrátí.
Co mě v článcích tak pobouřilo? Čtěme:
„V moskevském metru se odehrál odporný zločin, ale jakou spřízněnost bude česká společnost pociťovat vůči zemi, které vládne autoritářské duo Vladimir Putin - Dmitrij Medveděv?“ Proboha, tady jde o solidaritu s tragédií. Co to vůbec autoři melou? A proč své zvrácené vidění narážejí zbaběle na kopyto české společnosti, kterou právě chtějí ovlivnit?
„Máme se s putinovským Ruskem v tuhle chvíli solidarizovat? Je to otázka jen zdánlivě nehorázná.“ Co to je za otázku? Opravdu jde nejen o nehoráznost, ale i o provokaci nejhrubšího zrna.
„Jenže kdyby se takový útok stal v New Yorku, Londýně nebo Berlíně, nebude to pobouření v českém povědomí rezonovat i jinak, tedy řekněme, emotivněji?“ Co nám to tady zase podsouvají? V českém povědomí rezonuje každé neštěstí stejně. To jen v hlavách redaktorů se vyjevil nějaký protiruský komplex, který prezentovali v nejnevhodnější chvíli. Je to ostudné, trapné a nebojím se to nazvat až skrytým hyenismem.
„To proto, že putinovsko-medveděvovské Rusko je částí české společnosti přece považováno za autoritářský stát, obviňovaný třeba z toho, že vraždí svoje oponenty. A nejen to, Kreml také dusí svobodu tisku a Čechům třeba vyhrožoval raketovým útokem, pokud by tu stála americká protiraketová základna, jak to bylo ještě nedávno plánováno. A nakonec, pokud jde o odbojné Čečence, copak Moskva neuplatňovala princip kolektivní viny a nevypalovala jim celé vesnice?“ Tak to je guláš propagandy a nenávisti, který většinově česká veřejnost nesdílí. Ano, podobně vykřikoval Topolánek, než musel v zájmu EU jít za Vladimírem Vladimírovičem škemrat o plyn. A je třeba oddělit, co si vzkazují generálové, od reálné politiky. Dá přece rozum, že pokud bude Rusko považovat základnu u nás za nepřátelskou, namíří na ni své zbraně. Protistrana činí totéž. A vměšovat se do problémů spojených s vnitřní integritou jakékoliv země nám nepřísluší. A je hloupé očekávat v Rusku režim, který by akceptoval normy západní demokracie. Jak dopadli „demokraté“ typu Gorbačova či Jelcina je na místě připomenout.
„Ale například bývalý český velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský tu solidarizační potíž už trochu pociťuje. »Já velmi lituji obětí takového zdegenerovaného boje za samostatnost kavkazských národů,« zdůrazňuje. Hned však dodává: »Češi pravděpodobně pociťují něco jako já. Ptají se, jestli to opravdu není jakási deformovaná podoba odvety Kavkazanů za nedostatek svobody a jestli to není jejich způsob boje proti moskevské nadvládě. Určitou vlažnost si vysvětluji jako takové pochopení pro odpor Kavkazanů. Já sám však takové pochopení nemám. Tento způsob boje je třeba odmítnout.«“ Zase takové licoměrné se opírání o Čechy. Nejdříve jim Dobrovský podsouvá, že stejně jako on to vnímají jako pochopeníhodný způsob boje a jako odpor Kavkazanů proti moskevské nadvládě, v zápětí farizejsky jakoby odmítá, k čemu se sám přihlásil. Odporné!
„Jinými slovy, Čečenci jsou v některých českých očích chápáni dost jinak než třeba příslušníci al-Kajdy, o nichž se přece říká, že jsou uctívači smrti, spřádající nenávistný, extrémistický sen.“ Jen v očích takových Dobrovských a Marjanovičů, dodávám.
„Mezi Čečenci je sice dnes rovněž už mnoho džihádistů, ale i tak je k nim přistupováno jinak -dejme tomu podobně jako k Ujgurům v Číně. Jsou prostě nadále národem, který se chce zbavit okovů. Nikoli teroristickou skupinou. Není od věci připomenout, že někteří Ujguři absolvovali alkajdistická školící centra v Afghánistánu a skončili na Guantánamu. Přitom hlavní ujgurská vůdkyně, Rebija Kádirová, byla loni v Praze hostem konference Forum 2000 pořádané Václavem Havlem.“ Až na našeho humanitárního bombarďáka celý svět včetně USA (viz zmínka o Guantánamu) považuje terorismus Šíitů, Ujgurů, Čečenců nebo třeba Basků za stejně netolerovatelný.
„Neochotu k solidaritě by Moskva okamžitě považovala za mstivou, žaludek obracející předpojatost. A měla by pravdu.“ Tak proč všechny ty bláboly?
„Jestli tedy nyní zesílí volání po rázné putinovské pěsti a tato pěst opravdu udeří podle leninského »když se kácí les, létají třísky«, budou i prostí Rusové nadále tu a tam čelit menší emotivní spřízněnosti.“ No u výše jmenovaných redaktorů určitě. A nezapomeňme, že s terorismem se bojuje bez „vedlejších škod“ těžko. Něco by o to mohli povídat civilisté v Afghánistánu, kde na to doplatily celé nevinné rodiny včetně svatebčanů.
„Do atentátu mohou být zapletené ruské bezpečnostní síly, říká politolog Šmíd.“ Druhý článek nebudu ani komentovat. Je to konspirativní spekulace věrohodná ještě méně, než že si Američané dvojčata shodili sami. Nevkusné! Odporné! Trestuhodné!
Tyto komentáře jsou jednou z nejšpinanějších a nejpodlejších propagandistických ataků na lidskou soudnost, ale i morálku, vůbec.
