Některá módní stádní klišé jsou už vážně na pováženou. Z normálních lidí „dělají“ extrémisty a přitom úchylka je na protistraně. Nic na tom nemění, že novodobý internacionalismus je v podobě sebevražedné multikulturality a zběsílé integrace bolševicky vynucován jako jedině správná norma.
Zase platí, že kdo nejde s námi, jde proti nám.
Nejsem žádný šovinista, dosud jsem se nepovažoval ani za nějakého národovce či výslovného nacionalistu. Přesto mi je často spíláno kolikrát i do „nácků“. Přitom jen nepodléhám současné účelové psychóze a dočasné deformaci historicky ověřených principů.
Ani by mě nenapadlo jiným státům nebo národům upírat jejich práva. Očekávám však od nich totéž, jenže to se těm velkým státům nelíbí. To ony mají historicky nezpochybnitelnou tendenci své národní zájmy prosazovat na úkor druhých. Vymýšlejí k tomu stále nové formy (třeba bankovní, fiskální či politickou unii). Já jen nechápu, proč bychom s těmi cizími zájmy měli kolaborovat.
Pokud je normální člověk považován za extremistu, svědčí to jen o tom, jak chorobně se pod politickou a mediální masáží posunulo vnímání normality. Vcelku se tomu říká politická „korektnost“, která je karikaturou korektních zásad. Globalizace, jíž přece dějiny nekončí, je vydávána za záminku pro „global governance“. Kde pak zůstane demokracie či její zbytky? Má svět přijít o svůj evoluční motor – diverzitu? Chceme rozpustit svá specifika?
Dám pár příkladů, zda bychom je rádi implantovali i k nám. A je nepochybné, že bude-li stávající trend zachován, se svým jednoprocentním vlivem na závazné direktivy a legislativu EU je jen otázkou času, kdy se k nám prosadí všechno, co velcí členové budou chtít.
Ve Francii prý nastala doba, kdy se musí dát homosexuálním párům a jejich dětem stejná práva, jaká mají heterosexuální rodiny. Tento zákon už je v jejich parlamentu. Ano, nejde už o registrované partnerství, ale o sňatky homosexuálů s právem adoptovat a vychovávat děti. No není to proti přírodě a jejich zákonům? Jakou deformaci do života sebou ponesou potomci v takových „rodinách“, když dítě se své adopci k homosexuálům nemá jak bránit? Nepřispějí Francouzi ke svému vymírání?
V Polsku je zase téměř povinné náboženství, rozuměj katolická výchova, ve školách. Má takový charakter, že jsou do tohoto předmětu zapisováni všichni, ateisté se musí výslovně odhlašovat jako černé ovce. Tyto hodiny však nejsou nikdy na začátku nebo na konci denního rozvrhu. Náklady nese stát, platí tak i přednášející kněží. Velmi to připomíná dřívější průnik komunistické ideologie do škol, ovšem nyní té křesťanské.
V Německu vypukla šílená sexistická psychóza, která zřejmě politicky smete lídra vládních liberálů. Přitom ten jen – nikoliv vulgárně – pochválil dekolt nějaké novinářky a pak jí prý nabídl tanec. Měl říci: „Vy byste taky vyplnila dirndl.“ Místo, aby byla ta dáma polichocena, napsala o tom – s ročním odstupem! - a vyprovokovala šílenou sexistickou aféru.
Chceme to?
