I Vy, Brute – Klausi?

Prezident Václav Klaus zrušil cestu na setkání prezidentů středoevropských zemí, jež se má konat v půlce května na Ukrajině. Důvodem mají být výhrady vůči věznění bývalé ukrajinské premiérky Tymošenkové.

Prezident Klaus mě hodně zklamal, že se přidal k té kampani, vměšující se s falešnou argumentací do vnitřních věcí Ukrajiny. Promeškal příležitost zůstat nestranným.

Evropská unie potřebuje i na Ukrajině státníka, který nebude dbát na vnitřní zájmy, ale otevře ekonomiku jednostranně výhodným způsobem, jako se to stalo u nás. Dovedete si představit, že by tam ruský plyn prodávala RWE?

Rusko zase hájí pro Ukrajinu nevýhodné, tedy pro ně výhodné, smlouvy. Vtipem celého toho obchodu bylo, že Tymošenková (částečně s účastí Juščenka) akceptovala vysokou cenu plynu za to, že tranzit obklíčila svými firmami, které na cestě plynu na Ukrajinu i dále do Evropy parazitovaly.

Jistě si pamatujete, že z toho vznikla krize v zásobování, kterou se za EU pokoušel řešit Topolánek. Vzpomínáte na dodatečně počmáranou smlouvu rukou Tymošenkové? Kompromisy byly ústupkem Ukrajiny za to, že firmy Tymošenkové odčerpávaly miliardy a zdražovaly – a dones zdražují – plyn v celé Evropě. Zneužila tak svého postavení premiérky zcela jednoznačně.

Jak to vím? Člověk se musí naučit vyhodnocovat veřejně dostupné informace. V kontextu se dají vysledovat indicie, čemu se dá věřit. Dnes si není možné všechna data osobně ověřit, přesto si tvoříme každý svůj názor. Přece nikdo z nás nebyl na Měsíci, a přesto většina z nás věří, že tam Američané přistáli a „víme“, jak to tam vypadá. Jak zní zlidovělý bonmot: „Tož vašu pí.. sem taky neviděl, a věřim, že ju máte“.

Proti Tymošenkové je takový Pitr žabař a filantrop, jen to nedotáhnul do politiky, kde je dovoleno vše. Je-li někdo z těchto dvou justičním omylem, Tymošenková to není. Celý ten humbuk kolem ní, ač má nadstandardní podmínky, je jen formou účelového nátlaku na dnešní vedení Ukrajiny. Po obyčejném člověku, který by byl nespravedlivě kriminalizován, by neštěkl ani pes.

Politici drží takovou stavovskou solidaritu, asi jako lékaři. Málokdy dopustí, aby někdo z nich pykal za své přehmaty, protože myslí na to, co by mohlo později potkat je samotné. Jenže lékaři většinou pochybí neúmyslně, politici plánovitě a bezostyšně. Pak vždy argumentují, že jejich potrestání by bylo politickou mstou.

Odkdy má zlodějna politický charakter? Nebo ano? Pak by politika byla jen alibi pro zločiny. Nesouvisí s tím i tak trochu folklór kolem poslanecké imunity?

Václav Klaus mě zklamal, že se přidal k solidaritě zájmů a lidí, co se staví nad zákony i morálku. To oni radikalizují poměry, které pak mohou smést celý systém i s jejich nositeli. Právo pak určí vítězové...

Dnes nabízím i článek Kdyby mi zpívali jak Breivikovi, taky by mi ruplo v bedně.