Horliví proroci podprůměru Gruša a Hvížďala útočí na Klause

27. května v Hospodářských novinách na prezidenta zaútočil německy píšící spisovatel a také bývalý náš velvyslanec v Německu a Rakousku Jiří Gruša, což dále eskaloval na svém blogu 5. června Karel Hvížďala.

Poté, co 3. června v HN prezident Klaus reagoval na Grušův rozhovor, podal si ho Hvížďala konstatováním, že Klaus svou reakcí sám potvrdil, že je »prorokem průměrnosti«.

Grušův protičeský výpad

Gruša se zařadil mezi nadřazené světáky, sebechvalné intelektuály a samozvané arbitry češství, kteří Čechy považují za provincionalisty historického typu. V tom sebemrskačství však není důsledný, protože ačkoliv kálí do českého hnízda, sám se od něj distancuje. Zná přece jako správný kosmopolita tři jazyky...

Češi jsou pro něj postavy z vesničky střediskové s geny zlodějů a kapitulantů a Beneš byl zahradním trpaslíkem evropských dějin. Nečas je něco podobného, ale bez zahrádky. Vicekancléř  Hájek zase drží tradici českého protiamerického žvástu. U jiného Čecha bych to považoval za masochismus odrodilce, Gruša se však cítí něčím více. Stylizuje se do role nadřazeného proroka pseudohumanismu a okázalého světoobčanství.

Prý mu už v roce 1990 začalo docházet, že naše sebeprovincializace je hlubší problém, než si myslel. V poslední době je Gruša překvapen, že někdo v Česku začne žvanit o tom, že politická korektnost je pitomost. A říká si: „Myslí to ten člověk vážně? Nebo ví vůbec, co ta political correctness je? Neví!“ A hned si „politicky korektně“ zakádruje, když kritizovaného Hájka spojuje s minulostí jeho otce.

Podle Gruši začal Klaus přesedat z mezinárodního expresu na český osobák, který jezdí mezi obcemi - z Proseka do Prudic. Tím prý těží z nacionalismu a geniálně vystihuje náladu veřejnosti. Proto má být prorokem průměrnosti.

Zasloužíme prý lepšího prezidenta, údajně takového „knížete“ Schwarzenberga nebo Halíka. A jsme doma, Gruša odhalil své ledví. Přiřadil se k oněm žvanivým havloidním pseudointelektuálům, kteří pod záminkou kosmopolitismu budou vždy působit proti české suverenitě a národnímu sebevědomí.

Je to stále stejná partička, jak ji dobře specifikoval Adam Bartoš. Já k tomu dodávám, že jsou to postmoderní tlučhubové, kteří když mají ke svým spasitelským hypotézám poskytnout jasné argumenty, obklopí se žvanivými průpovídkami, že svět není černobílý. To ostatně udělal ve svém rozhovoru i Gruša, který se tak podprahově vymezuje jasným Klausovým názorům. Relativismus se prý stal součástí jeho biografie.

Hvížďalova elitářská apologetika

Korunu tomu nasadil Hvížďala. Uvádí to vzletně údajným dilematem mezi umělcem  a populistou. V tomto kontextu má být nadaným umělcem, jenž má podle něj reprezentovat „duši lidstva“, třeba Gruša. Zaslepeným populistou, jenž je pravým opakem umělce, má být Klaus. Aspoň přiznal peří, jak chápe intelektuály. Pro něj jsou proroky lidstva umělci a možná ještě tak exponenti žvanivých humanitních oborů.

Klause obviňuje, že je veden snahou „mít jiný názor než většina intelektuálů v naší civilizaci a vyjít vstříc masové populaci.“ Takže když nám Hvížďala představil, jak chápe elitu, přiřadil nás, ostatní průměrné vidláky, k nesvéprávné masové populaci. Legrační je zejména jeho konstrukce „většina intelektuálů“. Připomíná mi to reklamu, v níž devět z deseti zubních lékařů nám za honorář podsouvá určitou zubní pastu.

Takže podle Hvížďaly většina těch pravých „intelektuálů“ (pro mě žvanilů) spojených s euroatlantickou civilizací nepovažuje třeba globální oteplování za bublinu. A Klaus se podle něj demaskoval jako populista a prorok podprůměrnosti i svým postojem k prasečí či naposled „okurkové“ chřipce.

Když člověk použije vlastní zdravý rozum, jen se podle něj jako český reptal hloupě nebo účelově vymezuje zdánlivě proti germánskému mudrování a bruselským byrokratům, avšak de facto má jít toliko o obrozenecký populismus namířený proti euroatlantické civilizaci, jak ji vytvářejí oni „intelektuálové“.

Politicky nekorektní Klaus – naštěstí!

Klaus okomentoval Grušu mimo jiné tak, že když Gruša dělal velvyslance, měl vždy spíše pocit, že hájí druhou stranu. Stejně kolaborantské smýšlení projevuje i Hvížďala. A to je podle mě poznávacím znamením celé této „politicky korektní“ skupiny konformních kosmopolitů, usilujících o demontáž České republiky.

Činí tak s planoucím okem mesiášů, jichž jsou na slepých cestách historie plné hřbitovy. Vedle však leží kosti svedených obětí jejich zpupnosti.