Dělnická strana dovršila absolutní rozvrat dem. soudnictví
My všichni, z nichž drtivá většina je právních laiků, jsme konzumenty práva. Naše základní právo je, aby právo bylo srozumitelné. Tady největší škody napáchaly levicové „legislativní smršti“, které právo zaneřádily i pro odbornou veřejnost. Nemravné „přílepky“ k zákonům celý pasvil ještě prohloubily. Nikdo neví na sto procent, jak se má chovat, aby jednal po právu. Nad každým z nás visí hůl, s níž nás je možno kdykoliv přetáhnout.
Nebylo by to tak zlé, kdyby se soudci velice rádi nechopili oněch Havlových „duchů zákonů“. Jde o odklon od litery zákonů, podle které si může každý přečíst, co se musí a co se nesmí. Těžiště právního myšlení se tak přesouvá do oblasti interpretace. Jeho Veličenstvo Soudce tak získává ohromnou moc na úkor právní jistoty všech ostatních. Místo jasné aplikace práva nastupuje elitářký výklad práva. Cokoliv můře před soudem dopadnout jakkoliv.
Takže právo pro občany ztratilo značnou část své předvídatelnosti. A to ještě jsem nerozebíral situaci, která nastala po našem vstupu do EU, kdy unijní právo je nadřazeno českému. Plavou v tom i advokáti a rozhodnutí jednotlivých stupňů soudů si vzájemně protiřečí. A po Lisabonské smlouvě se nejvyšší právní autorita přestěhovala z České republiky z Brna do Lucemburku.
Ústavní soud si to způsobil sám. Všichni víme, že suverenitu Česká republika Lisabonskou smlouvou odevzdala. Žvásty o dělené suverenitě jsou jen mlžnou clonou bez obsahu. Stát buď svrchovaný je, anebo není. Nejsme už suverénním státem a v tomto kontextu to míním jako neutrální konstatování.
Jde o to, že jsme všichni – včetně nás euroskeptiků – věděli, jak Ústavní soud rozhodne. Věděl to i prezident Klaus, který prohlásil, že ten „vlak už nelze zastavit“. Takže předvídatelnost práva se přesunula z oblasti občanské do oblasti politické.
Tohoto konstatování si povšimněte, protože má děsivé konsekvence. Jinými slovy to znamená, že právo je pro občany neprůhledné, ale je předvídatelné pouze tehdy, existuje-li dostatečně masivní politická objednávka. Ta se často vydává za společenskou objednávku, protože předtím dojde k mohutné mediální „dělostřelecké přípravě“. Odpůrci jsou ostrakizováni jako nepřátele lidstva nebo přinejmenším demokracie.
A to nastalo právě v případu Dělnické strany. Demokracii si přece rozvracet nedáme. A tak z okrajového problému státní moc vyprovokovala fenomén „kdo s koho“. Udělala mučedníky ze strany, která by ve volbách neměla šanci. Navrch jim ještě ve všech médiích zajistili reklamu. Věcně se nic nevyřešilo. Postižení svou nálepku jen přemístí. Nula od nuly pojde, jen daňový poplatník zapláče a Tomáš Sokol bude zase o trochu bohatší (i když soud nepřiznal náklady řízení).
Nebezpečnější je, že byl prolomen Rubikon. Dvacet let po Listopadu se tady vrátil precedent, že stačí někomu přisoudit nálepku extrémismu a je možno zatočit s jakýmkoliv „nepřítelem demokracie“. Ne za trestnou činnost, ale za názory, slova, texty, symboly, gesta a dokonce i písně. A ne dosti na tom, svou úlohu v této kauze hrálo i to, kdo s kým je „propojen“. Strašné! Vrací se mi vzpomínky, jak nebylo záhodno znát nikoho, kdo mohl být označen za imperialistu nebo nepřítele socialismu.
Zajímavé je, že soud ve zdůvodnění zmínil i populismus Dělnické strany. To už je doslova fraška. Paroubek by musel běžet v čele všech stran, které by houfně na Nejvyšším správním soudu měly okamžitě odevzdávat zřizovací listiny. A jen bůhví, s kým vším se znají a jsou „propojeni“. Ani to nechtějme vědět.
Tento „precedent“ patří k „přirozenému právu“, které si takto vynucuje přednost před „právem pozitivním“, jemuž by mohl občan rozumět. Na hlavu tady byl postaven zdravý rozum. Ono nepředvídatelné, jen odborníkům přístupné právo by se mělo týkat jen problémů, na něž je krátký každý speciální zákon a které korelují s ústavními principy. Příkladem je právě posouzení Lisabonské smlouvy nebo rozpuštění stran. Přesto paradoxně se dalo předvídat, že soud rozhodne v souladu s politickou objednávkou a možná i se společenskou poptávkou.
Co zůstává bohužel nepředvídatelné, jsou právní jistoty občana v běžném životě. Přitom by to mělo platit naopak. Právo by mělo být předvídatelné pro běžného konzumenta. Nepředvídatelnost – vydaná na pospas soudním „vědcům“ – by měla být přípustná a dokonce žádoucí pouze tam, kde se právo stýká s politikou, Ústavou a lidskými právy. Pak ovšem nesmí vyvolení znát odpověď předem, jako tomu bylo zjevně v případě Lisabonské smlouvy a Dělnické strany.
Dušan Streit
Když to říká Thaçi... tak Krym opravdu není žádné Kosovo
Naše masmédia už musí být se svou propagandou opravdu v koncích, když vzala zavděk i hlasem takové „autority“, jakou je zločinec, který stojí za vraždami na národnostním i mocenském principu, za obchodováním s lidskými orgány i drogami.
Dušan Streit
Leo Wolfe, dopustil jste se svinstva
Moje názory vedou mé odpůrce k pomluvám, ale i k zákeřnému špehování. Pan Wolf, jestli to není jen krycí jméno nějakého skety, však překročil míru slušnosti.
Dušan Streit
Velké Německo a „užiteční idioti“
Můj dědeček, ačkoliv měl už dle jména německé předky, mi od mládí kladl na srdce, jak je pro mír v Evropě nezbytné rozdělení Německa. Nakonec po dvou světových válkách nebylo divu.
Dušan Streit
Mezinárodní sankce jsou tou nejlevicovější regulací, Kalousku
Kdopak nám to nejhysteričtěji piští na medvěda kvůli referendu? Jedna stará zámecká krysa, co dála před referendem přednost bombám i mafii obchodující s lidskými orgány a drogami. A jedna myš, vyhnaná ze sila, u níž nevím, zda má zrovna abstinenční syndrom, delirium tremens nebo už alkoholovou demenci.
Dušan Streit
Vzpamatujte se! Putin nepustí Čtvrtou říši k ruským hranicím
Gorbačov za Nobelovu cenu za mír vlastně rozbil Sovětský svaz. Jelcin pak de facto propil i Společenství nezávislých států. Oba se ovšem dopustili ještě horších historických chyb.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
V O2 areně prochází voda magnetickou rezonancí. Zlepší led pro MS v hokeji
Organizátoři se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, nedávno instalovali unikátní...
První máj lákal motorkáře, nehodu na Klatovsku jeden z nich nepřežil
Krásné počasí a sváteční volno vytáhly ven motorkáře, jarní vyjížďky měly ale v Plzeňském kraji i...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
- Počet článků 1144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3937x
Poslouchám hard rock, nejraději DEEP PURPLE. Mám v oblibě sport a považuji jej za součást hygieny. Hodně čtu, rád píšu a formuluji své názory. Pozor, jsou někdy otevřené a provokativní!
Když 2x prokliknete mou fotku, uvidíte sami...
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Co právě poslouchám
- Deep Purple: Now What?!
- Deep Purple: Rapture of the deep
- Led Zeppelin: Celebration Day
- DIO: Intermission
- J. S, Bach: The organ, queen of instruments
- Deep Purple with Orchestra Live at Montreux 2011
- Black Sabbath: 13
Oblíbené knihy
- Dave Thompson: deep purple SMOKE ON THE WATER
- Arthur C. Clarke: DUCH z Grand Banks
- Leonard Mlodinow: Eukleidovo okno
- Robin Cook: Léčba