Naplnily se moje nejčernější obavy. Topolánek se s Paroubkem domluvil na protikrizovém balíčku. Jestli nás dosud nejhorší dopady krize míjely, tak je politici neodvratně přivolají.
Uvědomte si, že ex-ekonom RaJe a ex-jednatel VAE nám ordinují svou makroekonomickou medicínu, když v mikroekonomice už předvedli, že kdyby řídili trafiku na rohu hlavní ulice, tak by zkrachovala. Opakovat by to bylo nošením dříví do lesa, už jsem o tom psal zde.
Dokud si šli po krku, tak si ty největší nesmysly kompenzovali. Jakmile teď jsou ze strachu z prezidenta na jedné lodi, opravdu hrozí nejhorší. Krize se k nám právě stěhuje se všemi fanfárami. O kočkopsu, který tato mesaliance porodila, jsem také už psal tady.
Útěchou může být, že nám bude vládnout vláda, která toho snad mnoho nestihne pokazit. Protože už Parkinson věděl, že veškeré změny jsou vždy k horšímu. A zvláště teď, kdy se začínají i ve světě čím dál tím více prosazovat socialistické vize všestranného sociálního inženýrství. Jestli navíc přidáme to, že v parlamentu se budou strany trumfovat předvolebními populistickými návrhy, tak by krize vznikla, i kdyby nepřišla z Ameriky.
Naplnilo se to, z čeho jsem měl největší strach - faktická velká koalice, před níž jsem varoval už tuhle. Neznám další kroky prezidenta, ale nevím, jestli ta cena, kterou za to zaplatíme, bude vyvážena dostatečnými aktivy. Dovedu si to představit jen tehdy, kdyby prezident vzal osobně do rukou předsednictví za účelem shození Lisabonské smlouvy, což je téma řádově převažující nějaké epizodní žabomyší půtky mezi stranami (k tématu se často vyjadřuji v této rubrice).
Nebudu skrývat, že zatím mě prezident Klaus zklamal. Nevyužil svůj potenciál, aby přímo podpořil nějakou euroskeptickou stranu (viz zde) a nejmenoval hradní vládu, což jsem odlehčeně evokoval tady. Asi je současnému prezidentovi cizí, zachovat se jako Havel, který si proti Klausovi najal Tošovského. Jen opravdu nevím, zda je doba na morální gesta. Ale jak říkám, neznám další tahy na prezidentově šachovnici.
Jestli dosud nerozumím prezidentovi, Topolánkovi se divím. U něj mě ale nemůže překvapit, ani kdyby se zítra jeho jméno objevilo v černé kronice. Je to typ fanfaróna, který dokud si pořádně nenabije hubu, moc intelektuálních ohledů nebere. Nezatěžuje příliš podkorové oblasti mozku, vše nechává na první signální soustavě. Někdy mám pocit, že jeho jednání vychází přímo z míchy.
Co byste řekli na jeho vyjádření k prezidentu Obamovi, jak je otiskla dne 6. dubna MF Dnes: „Je to velmi charizmatický, otevřený a bezprostřední politik. Neříkám, že jsem stejně velký politik, ale jsem stejně bezprostřední jako on - někdy až moc." Bože můj Pohanský, blahoslaveni budiž chudí duchem.
Od tohoto furianta bych čekal, že Paroubkovi řekne: „Když jste si mě upekli, tak si mě i snězte." Ukázal by in natura, do jaké pasti se Paroubek odvoláním vlády chytil. Mohl ze sebe udělat zásadového mučedníka, kterého z nízkých pohnutek odstřelili Paroubek s Klausem. Mohl na tom vydělat ve volbách.
Ale on je srab. Ukázalo se, že je ochoten zaprodat i poslední zbytečky svého programu, s nímž podvedl voliče. Teď tedy bude protěžovat šrotovné a ze svých politických nákladů platit Paroubkovi volební kampaň zaměřenou na nízké pudy.
Topolánek také rád prohlašuje, že v situaci, kdy jiní už nemohou, on - ó Nezničitelný - teprve začíná fungovat. Miluje se stylizovat jako krizový manažér. Tak teď jedné krizi pomáhá právě na nohy. A ještě to neví, ale dopadne jak sedlák u Chlumce, a to i uvnitř vlastní strany.
Pro nás občany nic optimistického. Zachránit se můžeme jen ve volbách. Ze svého portfólia v titulku uvedený tandem předem vylučuji.
