ČNB stáhla kalhoty před brodem, my se namočíme

  Protismyslným snížením úroků v předvečer světové krize vysřílela prach zbůhdarma. Co bude dělat teď, když komerční úroky porostou? Chystejme peníze, tu hostinu zaplatíme.

28. července, tedy dávno před vyhrocením krize jsem napsal: „Když si k tomu připočteme, že z Ameriky se šíří finanční krize, neznamená to nic jiného, než úbytek peněz, směřovaných do úvěrů a půjček, tedy zhoršení dostupnosti úvěrů doprovázené jejich odpovídajícím zdražováním. A to jsem ještě nezmínil, že akcie, jakožto konkurenční cíl investic, obecně zažívají špatné časy."

Nikdo ještě netušil jak dramatické to bude, až to praskne. Jasná ale byla fundamentální podstata, kdy v USA se mnoho let hodovalo na dluh. Žádný hostinský nebude dávat na sekyru neomezeně dlouho. Stačilo připočíst válečné výdaje a průšvih, který měli naši špičkově placení odborníci v ČNB předvídat, byl na světě.

Kdo tu žranici zaplatí? No samozřejmě, když pán sklouzne, sedlák si za něj nohu zláme. V dnešním globalizovaném světě to nebudou původci, kteří mají své nemravné výdělky již dobře kapitalizované, ale střadatelé na celém světě. Některé banky, které mají v portfóliu bezcenné americké finanční produkty, zavřou krám a nad vklady nebožáků, kteří s hostinou neměli nic společného, se zavře voda. Ti, co ztratí přímo na akciích fondů, které jim banky vnucovaly, jsou druhou - ale již částečně spoluodpovědnou - kategorií (za naivitu se platí).

U nás to doufejme nebude v bankovním sektoru tak zlé. Částečně proto, že jsme nedávno všichni dluhy bank už jednou zaplatili. A važme si hlavně koruny, ta nás od největších průšvihů částečně izoluje. Přesto náklady se přenesou i na nás. Nepochybuji například, že banky budou mít snahu kompenzovat své ztráty zvýšenými bankovními poplatky.

Ale hlavní bude úrokový diferenciál. ČNB ráda vystavuje na odiv svou „holubičí" tvář. Jinými slovy, úroky drží nízko. Znamená to jediné, že po započtení inflace reálná kupní síla peněz klesá. Dne 2. září jsem napsal: „Dal jsem si práci a spočítal jsem prostřednictvím diskontní sazby, jak nám od roku 1989 ČNB kompenzuje inflaci. Složeným úrokováním od roku 1990 jsem se dostal cca na 289%." Takže za tisíc korun z roku 1989 byste měli 3.890 korun dnes. Už víte, kdo ty reformy zaplatil? A to jste ani nemuseli přijít o peníze v nějakých pochybných bankách, kampeličkách, fondech, investičních společnostech a pyramidových podvodech.

A teď si s tím dejte dohromady, že ČNB 7. srpna, tedy více než měsíc před propuknutím krize, snížila úrokové sazby tak, že jsme byli 0,75 procentních bodů pod eurozónou, kde byl růst HDP i inflace nižší než u nás. To unamená, že zatímco v EU úroky inflaci kompenzovaly, u nás tradičně nikoliv a navíc v srpnu ČNB ty nůžky ještě protismyslně rozevřela. Hned mě napadá asociace o stříhaných ovcích.

Proč to všechno ČNB dělá? Podlehla lobbingu vývozců, zejména nadnárodních korporací v čele s VW. Měli jsme to být my všichni, co jim pomůžeme prodloužit hostinu, když už se začaly ukazovat známky recese. Sváděli to na drahou korunu. Ale kurz koruny je dán důvěrou investorů, ne přáním exportérů. A ČNB má ze zákona hlídat inflaci, tedy dbát o kupní sílu našich peněz, nikoliv se montovat - navíc protismyslně - do ceny peněz a tím naši reálnou kupní sílu - zejména úspor - snižovat.

Současná krize přistihla ČNB při činu. Prach byl vystřílen nadarmo předem. Další snižování úroků by bylo šílenstvím a vrcholem arogance vůči občanům. Těm totiž jako důsledek krize zdraží a znepřístupní se úvěry. Koruna má i tak předpoklad posilovat, takže celé srpnové intervence ČNB vyzní jako plácnutí do vody, což jsem předvídal. O měsíc to prodloužilo agónii, kdy se sice Titanic potápěl, ale na palubě ještě nesměle exportéři tančili za peníze lidí z podpalubí.

Kdyby teď ČNB opět chtěla snížit úroky, tak vězte, že už by to nebyla úlitba jen domácím exportérům, ale příspěvek k úhradě americké žranice, na níž jsme se nepodíleli.

Nejvíce teď budou vřískat automobilky, tradičně v čele s VW. A Hyundai nám byl čert dlužen. Jenom hlupáci ve vládě mohli dopustit takový příliv montoven, navíc s jednostranným zaměřením převážně do automobilového průmyslu. Ale o tom jsem už také psal. Jenže teď se to v krizi projeví v plné nahotě tím, že poklesne odbyt na základě nižší poptávky, jak už to zejména u automobilů v horších časech bývá. Češi měli na víc, než dělat u pásu levnou pracovní sílu, stále máme slušnou vzdělanost, improvizační schopnosti a tvůrčí invenci. Ono by se to ukázalo ještě před krizí, jenže to by nesměl stát do toho zasahovat investičními pobídkami a ČNB srážením koruny. Vyvolalo by to žádoucí tlak na dřívější - tak jako tak nevyhnutelnou - restrukturalizaci, upřednostňující vyšší přidanou hodnotu, technologie, výzkum, vývoj, služby a třeba opravy památek v zájmu turistického ruchu.

A my z Frýdku - Místku bychom místo zdevastované přírody a přetížené dopravy mohli mít krásné panorama na Beskydy.

PS Článek jsem napsal ještě předtím, než americký FED napumpoval do ekonomiky miliardy dolarů. Zdánlivě krizi odvrátil. Jenže stát může "natisknout" kolik peněz chce, a tím ještě fundamentální důvody neodstraní, naopak je skryje a přenese do budoucna. Časovaná bomba stále tiká a bylo by naivní se vrátit k hostině na dluh. Navíc nám do té tržní ekonomiky začaly nějak pronikat sosialistické praktiky státních zásahů. Je tomu tak proto, že se to momentálně hodí bohatým původcům, kteří ztratili pud sebekontroly. Stále platí, že i u nás musí "zdražit" peníze, tj. vzrůst úroky, aby krize - byť v čase rozložená - nezůstala jen na bedrech inflací okrádaných občanů a aby ekonomika prošla výše nastíněnou, i když bolestnou - restrukturalizací. Bez toho, že exportérům bude nějakou dobu ouzko, tu podstatu problémů řešit nelze. Kdo včas nastartuje nezbytné kvalitativní změny a přežije, bude teprve za vodou.