Už to není náhoda. Někdy si říkám, proč psát článek na blog, když by stačilo inverzně obrátit, cokoliv zástupce šéfredaktora MF Dnes napíše.
Zástupce šéfredaktora MF Dnes Michal Musil
A vždycky je to buď, anebo. Nikdy nejde o žádné konsensuální kompromisy nebo o tlachání, že mezi černou a bílou je mnoho odstínů šedé. Já mám totiž „Binární hůl na tlučhuby“ (možno prokliknouti můj starší provokativní článek).
Nechci, aby to vyznělo pejorativně, ale buď jsem bloud já, nebo on. A vylučuji, že by pravda byla uprostřed. Lavírování nás už mnohokrát přivedlo do neštěstí. Proto si nevážím třeba Nečase, ale to jsem odbočil.
Často nesouhlasím s jeho kolegy Martinem Komárkem nebo s Karlem Škrabalem, ale Michal Musil je v mém pojetí unikát. Doložit to mohu svými články, kdy se neshodneme na ničem, od piva až po EU:
http://streit.blog.idnes.cz/c/215719/Slovaci-budou-hlasovat-dokud-se-nepodvoli-aneb-Mnichovske-elegie.html
http://streit.blog.idnes.cz/c/193040/Francouzske-popijeni-ne-Pivo-k-obedu-ano.html
http://streit.blog.idnes.cz/c/116792/Rok-2009-dovrsen-Era-ustrasenych-ovci-a-vlku-ochrancu.html
A nikdy nešlo o autora, zpočátku jsem vůbec nositele těch zcela protichůdných názorů nevnímal. To až později jsem zjistil, že co ten pan napíše, to u mě vyvolává alergii. Vyvrcholilo to jeho posledním článkem „Klaus, nebo válka? Proč Češi cítí odpor k Evropské unii“.
Mám to vůbec komentovat? Dejte si ke všemu záporné znaménko. Vždyť ten novinář argumentuje sám proti sobě. Už nadpis je nesmyslný. Evokuje, že buď bude podle Klause, nebo bude válka. Kouzlem nechtěného se trefil! Přitom z článku vyplývá, že si myslí opak.
Proto jen pár stručných poznámek:
Názory (nejen) na EU, které zastává i prezident Klaus, se Musil vlastně snaží bagatelizovat, jako by to byla Klausova osobní úchylka. Tak bych pana vicešéfredaktora chtěl ujistit, že tomu tak není a že jsem přesvědčen, že podobné názory bez ohledu na jejich nositele musí přece zastávat každý rozumný, tedy myslící, člověk. Ostatně se to už mnohokrát prokázalo.
A pokud se týká války, tak tu si můžeme vykoledovat zběsilou integrací, jdoucí proti evolučním principům. A hrozbu: buď integrace, nebo válka považuji za cynické a protismyslné vydírání. Ostatně je otázkou, zda dovršená integrace (pod kuratelou Německa) nebude právě prohranou válkou.
Ať pan Michal Musil píše dál. Abychom věděli, jak to NESMÍ být!
