Babiše teda ne!

Toho pána bych nikdy nevolil a – jak se můžete přesvědčit níže v "souvisejících článcích" – dal jsem to už několikrát najevo. Znovu chci však upozornit na jeho pokrytectví, které předvedl v rozhovoru pro včerejší Právo, aniž se začervenal.

Začněme obecně tím, že byl až do roku 1989 v KSČ. Navíc v letech1982 až 1985 byl, dle zveřejněných dokumentů slovenského Ústavu paměti národa, vědomým agentem StB, ačkoliv to Babiš popírá. (Ústav paměti národa upozornil, že pravdivost archivovaných dokumentů nijak neověřoval). Je na čtenáři, co považuje za věrohodné.

Teď, kdy cítí šanci pro vstup do politiky, začal „nakupovat“ potřebné maskoty svých zájmů. Především zlanařil bývalého šéfkomentátora MF Dnes Martina Komárka. To je spolu se svým kolegou Michalem Musilem můj antipod, se kterým se v ničem neztotožním. Slyne nenávistí k exprezidentu Klausovi, zato podporoval Schwarzenberga a hájil vždy Kalouska. Ještě k tomu je nekritickým eurofilem.

Babiš najal ještě další „pravdoláskaře“, a to profesora Jiřího Zlatušku a hlavně mediálně známou tvář naší agilní kulturní fronty Martina Stropnického. Ten byl mj. velvyslancem ve Vatikánu a ministrem kultury v Havlově Tošovského vládě. To samo o sobě je dostačující charakteristikou. Když k tomu přidáme, že jeho syn Matěj je funkcionářem Zelených, je obrázek úplný. Ani nemusíme vzpomínat, že se před pěti lety de facto stal nevlastním otcem takového duševního giganta, jako je Agáta Hanychová.

Teď už přejděme ke zmíněnému rozhovoru. Tam mj. přiznal, že chce osobně kandidovat do parlamentu. Jak si čtenář může ověřit z otevřených zdrojů, ještě nedávno to vylučoval. Ten člověk snad nikdy neumí jednat na rovinu, aspoň podle jeho veřejných vystoupení.

Babiš se dále vychloubal, kolik platí daní. Má prý čistý stůl, nic prý nezprivatizoval a se státem prý také téměř (s výjimkou Lesů ČR a ČEPRa) neobchoduje. Zapomněl ale vyčíslit, o kolik více dostává z prolobbovaných dotací (biopaliva, obnovitelné zdroje apod.).

S politiky to vždy uměl, i když je pak, když ztratili moc, zase kritizoval, což předvedl znovu. Všichni si můžeme pamatovat, jak si notoval s Grossem. V té době byl považován za spojence ČSSD. Dnes to popírá.

Nejlépe je to vidět na jeho vztahu s Václavem Klausem. V rozhovoru jej nazval největším polistopadovým zlem, které by mělo chodit „kanálama“ (sic). Je příznačné, že tak činí krátce poté, co Klaus odešel z funkce.

Hned na to však docela slabomyslně přiznává: „Miroslava Kalouska znám od roku 1994, Miloši Zemanovi jsem byl v roce 1998 na narozeninách, na narozeninách u Václava Klause jsem byl xkrát, Topolánek byl na mých padesátinách, Ivanu Langrovi jsem byl na svatbě.“ Bože, to je licoměrník!

Je Slovák, česky se příliš nenaučil, ale zaklíná se heslem, aby naše děti chtěly právě v naší zemi žít. Nemohu za to, ale ani v tom mu nevěřím. Kdyby sám nebyl eurofilem, nemohl by se obklopovat kosmopolity havlovského typu.

Mezi ně patří i Karel Hvížďala, s nímž spolupracuje při budování svého mediálního impéria (MF Dnes, Lidové noviny, Óčko). Kdyby se mu jeho záměry podařily, byl by velmi nebezpečný. Už proto, že chce stát řídit jako své firmy. Pak každý z nás by měl cenu jedné desetimilióntiny akcionářského podílu.

Včera jsem psal v článku „Kampaň „Vyměňte politiky“ nestačila. Tak VYMĚŇTE STRANY!“ o tom, že je třeba vytrestat velké strany a volit ty malé. Je však třeba dát pozor na to, aby se Babišovi nepodařil jeho dlouhodobý záměr, že ze svého hnutí ANO udělá velkou stranu. Možná čeká jen na to, až mu biologocké hodiny, které tikají jak Zemanovi, tak Klausovi, uvolní cestu.