Ba ne, více jak 2000 let. Inspirace mohou být z jakékoliv doby a kultury, jde jen o to, co z nich uděláme pro svoji dobu.
Ta je již výrazně technická a umění, v mém případě architektura, se s technickým vývojem také srovnává, nebo jej i spoluvytváří. To ovšem neznamená, že musí nutně ztratit svůj emotivní obsah, jen se vyvíjí architektonické formy. Ty mohou být různé, geometrické i v křivkách. Důležité je ale vždy umístění stavby, v závislosti na charakteru daného prostředí. Prostě, aby se budova hodila pro místo svého určení.
Nesmyslná mi připadá poněkud hysterická honička za neustálými novotami za každou cenu, ať to stojí co to stojí. A z tohoto pohledu hlídání soudobosti, stálé novosti a odmítání návratů, byť třeba v novém pojetí. To je již ohraničený pohled.
Slyším třeba: tohle se stavělo před 50 nebo 100 lety. Dotyčný si ale nějak nevšiml kreativně inovační architektonické formy. Jakmile ucítí závan něčeho starého, ihned se ohradí. Naopak potom vítá téměř každý "originální" projev, byť sebenesmyslnější. Prostě potřebuje být ohromován nevídaností, neocení kvalitu urbanismu a architektury v daném místě, ta jej nudí, neboť ji nechápe. Ale nejsou všichni stejní, je i mnoho takových, kteří kvalitu vidí a vidí i tvůrčí počin, byť inspirovaný staršími styly.
Něco jiného jsou puristické či eklektické návraty do minulosti, které již nemají obsahovou spojitost s myšlením a cítěním současného člověka. Takové tvoření je potom neopodstatněné.
Zde mám na mysli třeba některé úvahy, týkající se návratu původních historických staveb do proluky Staroměstského náměstí. Není ovšem náhodou, že tam již nejsou a jakákoliv jejich obnova vrací zpět i problémy, pro které zanikly. Navíc repliky těchto budov by byly právě oním formálním purismem či eklektismem.
Pro ilustraci přikládám znovu svoji studii malého obchodního domu pro Karlovo náměstí v Náchodě. Tedy do historického centra města.
Návrh návratu původních domů na Staroměstské náměstí, poslední soutěž z let 1987-88
(zdroj: publikace Srdce města, URM Praha, 2008).
Možná urbanistická i architektonická inovace této zástavby (zákres do téhož soutěžního podkladu).
-
V perexu: Piet Mondrian, Kompozice s červenou, žlutou a modrou, 1930 (Umění 19. a 20.století, N.Lynton, Artia Praha, 1981).
-
