Moderní architektura se ve svých vývojových počátcích postupně zbavovala historizujících forem a jejích výrazových prostředků, až vyústila ve svém hlavním proudu v minimalistický projev, kladoucí důraz především na funkci stavby.
Přijímá zjednodušenou formu objektů, vyznačující se rovnou střechou, pásovými okny a holými stěnami bez výzdoby. Stavby ale neopouštějí klasický, logický konstrukční systém, založený na svislé podpoře a neseném vodorovném břemenu.
Funkcionalismus ovládl architekturu, ale záhy se stal i uniformitou a stereotypem, hledajícím další cesty. Nachází je ve výzdobnějším řešení fasád domů obklady, v bohatější členitosti tvarů, v nových konstrukčních systémech, stavebních technologiích a materiálech. Architektura ale již nese pečeť kultury průmyslového designu. Formy se dále pak uvolňují ze své geometrické přísnosti, v dnešní době bují i architektonicky destruktivní tvary.
Článek nese název "syntetický funkcionalismus", jehož obsahem by měl být nový návrat a organické propojení moderní architektury s klasickými formami, jakožto jedna z možných daších vývojových cest. V tomto duchu jsou projektovány budovy obrazové přílohy (byly zde již předmětem starších článků).
Pro ucelenější představu těchto idejí přikládám opět návrh na přestavbu Nové scény ND, Tančícího domu, studie budov pro Karlovo náměstí v Náchodě a studie budov, jež nemají konkrétní umístění. Detail panelového domu (z Náchoda-Bělovsi) je jen ukázkou navrženého barevného řešení fasády.
