Samá zvučná jména

Opět se vracím k architektonické soutěži na přestavbu Nobileho východního křídla Staroměstské radnice a dalších, zadávacími podmínkami povolených objektů, z roku 1909.              

Kolik přesně architektů se této soutěže zúčastnilo a kolik návrhů bylo podáno zdroj neuvádí, ale představuje ty hlavní práce, které jsou zajímavé tím, že charakterizují již obecnější ideový střet architektů té doby. Dochází zde k prolínání názorů zastánců historizujících slohů a secese s novými proudy rodící se moderny.

Samá zvučná jména jako A.Wiehl, T.Petřík, B.Hypšman, J.Gočár, P.Janák, O.Novotný, A.Engel, A.Dryák, J.Vondrák a výsledek? Udělené ceny, ale žádná realizace.

Nedovedu si představit vypsání takové soutěže v dnešní době, za stavu současné kultury v urbanismu a architektuře.

 Antonín Wiehl, 1.cena.

Theodor Petřík, 2.cena

Bohumil Hypšman, 3.cena.

Otakar Novotný.

Pavel Janák.

Antonín Engel.

Alois Dryák.

Josef Vondrák.

Josef Gočár

(zdroj: Srdce města, URM Praha, 2008).

Na hlavní průčelí kostela sv.Mikuláše, natočené k radnici, nemůže působit hmota jakékoliv větší, průběžně vedené budovy. Vždy dochází k jeho tísnění a k ideové degradaci, proto zde menší štítové domy, vedené souběžně s průčelím kostela. Možné to nopak je v případě jeho bočního průčelí, na které působí průběžně vedený Schierův dům, ukončující severní stranu náměstí.

-