Nechci strašit, ale...

To, co jsem napsal v minulém článku o děsivém řešení celé západní, případně ještě části severní strany Staroměstského náměstí novými super-moderními budovami, není až tak vzdálené od myšlení některých lidí.

Mnohým vadí proluka po válce, ale někomu i problém se zdejšími historickými památkami, hlavně problém s kostelem sv.Mikuláše. Ten byl největším kamenem úrazu v soutěžích na dostavbu Staroměstské radnice. Co s ním, zase ho cele nebo částečně překrýt, nebo už nic a nechat takto v tomto prostoru? Původně byl zakrytý rohovým Krenovým domem, dnes již patří do náměstí.

Pokusy o novou dostavbu uvažují o řešeních často již velmi bezohledných ke gotické radniční věži i k baroknímu kostelu a celému náměstí. A nechybí ani nápady s radikální úpravou věže. Já si myslím, že tyto památky mají dnes již takový význam, že jsou stavebně zcela nedotknutelné.

Ale i nebezpečí přímých zásahů do nich narůstá s vývojem myšlení, cítění a chápání hodnot některými architekty i jinými odborníky či laiky. Takovým hrozbám je nutno čelit, a proto velkým úsilím hledat kvalitní doplnění této proluky, které by tvůrčím a přínosným způsobem zohledňovalo obě tyto výjimečné historické stavby i celé Staroměstské náměstí.

Své k svému a také k idejím doby. Proto vznikl tento návrh, který je přesně takovým řešením. Vychází vstříc zdejší stavební historii i našemu současnému myšlení. Trnem v oku je ale právě těm, kteří si tak neváží těchto kulturních vzácností a nerozpakují se přiřadit k nim cokoli, co by naplňovalo jejich zúžený individualistický pohled na chápání dnešní architektury.

Ve společnosti je stále dost sil zabránit jim v realizaci jejich nápadů, ale je třeba rovněž skutků, které ukáží jaká je pravda věcí. Návrh na hodnotné dokončení zástavby Staroměstského náměstí je na světě a bojuje proti jakémukoli znehodnocení a znevážení této nad míru vzácné památky.

Lidé, nebuďme malicherní, neprosazujme každý svůj osobní názor a pochopme objektivitu této dostavby, která nás současníky ideově propojuje s našimi předky. Tady plyne naše historie v kontinuálních dobových proměnách. Staroměstské náměstí se nemůže stát zlomem ke své kulturní devastaci.

Nahoře: portrét P.Parléře v triforiu katedrály sv.Víta, 1378-79 (Pražský hrad, J.Burian, A.Hartmann, K. Neubert, Artia Praha, 1975).