MÁJ /2020

Básnická oslava máje, měsíce jara a života. Dotýká se i tíhy, kterou představuje letošní šíření nové nebezpečné nemoci. 

I.

(15.5.2020)

Letí po nebi mráček,

a závodí s ním ptáček.

I ukáže se sluníčko,

dnes však jen tak maličko.

-

Božský, to májový klid,

v němž obavou skrytý lid.

Žádný průvod, ohňostroj,

nový vidět stejnokroj.

-

Lesy, háje, lučiny,

halí se v šat účinný.

V zelený, i květů oděv,

pestřejší o ptačí zjev.

-

Hrdlička, kos, pěnice,

prozpěvují velice.

Méně vidět člověka,

jenž čehosi se leká.

-

Letí po nebi mráčky,

i ptáci do zatáčky.

A již svítí sluníčko,

na to naše políčko.

-

Máj tak v plném rozpuku,

životu, dává ruku.

V tichosti a naději,

píseň svou lidé pějí.

II.

(20.5.)

Chlad jeho první půle,

"zmrzlými", ruce ztuhlé.

V druhé, již slunce hřeje,

jak, i srdce pookřeje.

-

Rozdává své pozdravy,

a podepírá zdraví.

Paprsky, tak v naději,

s vetřelcem boj svádějí.

-

A opět, ochlazení,

i varovná znamení.

Jak to chodíš poutníče,

práská se ještě bičem!

-

Brzy budeš svoboden,

a pověsti své hoden.

Máj, ten měsíc života,

veselá, zpěvná nota.

-

Jen tak pro radost

(22.5.)

S radostí píši svojí,

k níž i svátost se pojí.

V útulku svém přebývám,

a verše, si v něm zpívám.

-

Zářivý, slunečný den,

nemůže být promarněn.

Utíkej si den po dni,

pro nás, kdo jsme svobodní.

-

S obdivem k ptákům v letu,

i k tomu, co září v květu.

Májový den slavnostní,

prosycený radostí.

-

Deštík májový

(23.5.)

A dnes opět střídání,

svítání, v dešti ranní.

Drobně prší, v bezvětří,

jak, sluší se a patří.

-

To jsou kapky pro krásu,

ve znění ptačích hlasů.

Hrdlička, kos a rorýs,

svůj i vlastní mají rys.

-

Nyní deštík ustává,

úroda v plod povstává.

Oblaka, plují nízko,

ztrácejí své ohnisko.

-

Sedím, do okna hledím,

ve snu jen, a opět bdím.

Další, to májový den,

tajemstvím svým opředen.

-

Pozdní máj

(27.5.)

Zářivě oblačný den,

sluncem k naději sveden.

Vrcholí měsíc jara,

a uplyne, jako pára.

-

Více vidět člověka,

jenž méně se již leká.

Rorýs se tu prohání,

jen pokřikem den haní.

-

Máj, dva tisíce dvacet,

chutná hořce, i sladce.

Spěchá tak, v teplé léto,

by, nebylo prokleto.

-

(28.5.)

A dnes opět déšť i chlad,

pořádků přírody lad.

Co stát se má, se stane,

vše, dopředu nám dané.

-

(29.5.)

Jak noc a den se střídá,

to, či ono si přidá.

Živly, v lítém souboji,

i jeden v druhý se pojí.

-

(31.5.)

A již tu samý závěr,

máje, i sňatků pověr.

Ten, letošní však jiný,

z nečekané příčiny.

-

Jacob Ruysdeal, Lesnatá krajina, kolem 1660.

-