Problémů, zábran a komplikací je zde tolik a jsou takového rázu, že se náš nový stavební vstup do tohoto historického prostoru zdá být téměř nemožný.
V tomto blogu se snažím o sumarizaci těchto problémů (odborných i celospolečenských), které ztěžují či blokují pohyb, jenž by mohl směřovat k realizaci dokončení obrazu Staroměstského náměstí.
Svůj výčet zde shrnuji v bodovém uspořádání:
Mimořádná náročnost úkolu dostavby západní strany náměstí (osm oficiálních a jedna neoficiální architektonická soutěž - bez výsledku).
Velká společenská zainteresovanost vzhledem k významu a závažnosti věci (odborná i laická), značná názorová rozmanitost i protichůdnost.
Nepřítomnost nosných a reálných vizí a idejí, vedoucích k vytvoření programu konkrétního zadání pro funkční řešení úkolu (nové funkce a významy Staroměstského náměstí).
Problém současného urbanismu a architektury, vycházejících z ideových základů, těžko již slučitelných s idejemi urbanismu a architektury historické zástavby náměstí.
Památkářský problém: neobnovitelnost historických podob zástavby, do dnešního prostoru a provozu náměstí již nevhodných a nevratných.
Problém památkáře-konzervátora: hodnotná architektonická tvorba v novém historizujícím duchu by mohla vést i k částečnému zpochybňování role ochrany stavebních památek, tedy k možnosti dalších přestaveb historických staveb.
Rivalita mezi achitekty při přípravě soutěží, v soutěžích i při jejich vyhodnocování.
Ekonomické aspekty.
Dostavba a úprava Staroměstského náměstí potřebuje nový historizující přístup v urbanismu i v architektuře, propojující soudobé ideje s historickými. Také nové funkce využití prostoru, ale v adekvátní rovině, v přiměřenosti a bezkoliznosti.
Tento článek navazuje na četné předchozí blogy na toto téma, kde je představován nový návrh dostavby.
