Člověk má ze sebe vydat vše, co je v jeho touze a silách, zejména pak, když má dobrý a ušlechtilý cíl.
I když je mu vyčítáno, že myslí hlavně jen na ty svoje věci a podřizuje jim všechno v životě.
Je tvůrce egoistou, když usiluje o dokonalost ve svém díle a nemůže mu škodit a rozmělňovat je ve více zájmech? Rozhodnutí o cestě a výši cíle je vždy podmíněno geny, tedy schopnostmi, které člověk v sobě pocítí a objeví, proto z ní ani nemůže odbočit či slevit dle zájmů a potřeb někoho jiného.
Dostane co je mu dáno a určeno a to si pak hájí po celý život. Nemůže se rozdat ve prospěch cizích zájmů, na úkor zájmů vlastních. Posláním a povinností tvůrce je vložit vše, co v sobě nosí, do díla a takto svůj duševní potenciál předat komunikaci s těmi, kterým je určen. Aby dosáhl hodnot, o které usiluje, musí mít k tomu také patřičné podmínky pro soustředění a práci. Jsou samozřejmě různé typy tvůrců, podle individuálního založení.
-
Až do samé krajnosti jsem byl
a nosil svůj kříž.
I kalich hořkosti často pil,
spoutaný tak v mříž.
-
Jen pro svou věc jsem žil
a někomu byl na obtíž.
I o lásce velké snil,
k cíli svému stále blíž.
-
V srdci nosil vysněný cíl
a mnohému byl na posměch.
I pracoval pro něj ze všech sil,
nedbaje řečí těch.
-
Poraženým nebyl, ani vítězem,
potupeným ani knězem.
Nakonec vítězí smírná zem
a zůstává jen dojem.
-
Kdo však setrvává ve své víře,
neprohrává v temné díře.
Neboť vážil ve správné míře
a povznese jej i zemská tíže.
-
Až do samé krajnosti jsem žil
i kalich sladkostí někdy pil.
Ruce v klín nikdy nesložil
a v plod proměnil svůj pyl.
-
