Ve Vysokých Tatrách stačí jeden snowboardista, aby se utrhla lavina. Na české politické scéně však k utržení obrovské laviny stačí někdy méně, než nic. Třeba jen pár slov…
V neděli odpoledne mi přišla na mobil smska s tiskovým vyjádřením ODS, v němž se psalo cosi o zkreslených výrocích Mirka Topolánka... I zapnula jsem počítač a s myšlenkou: „Proboha, co zase ten chlapec kde prohlásil“, jala jsem se na internetu hledat, co že to ten chlapec zase kde prohlásil. Ke svému nemalému překvapení jsem zjistila, že se žádná velká senzace nekoná. Přesněji řečeno, že senzací v tomto případě není sám Topolánkův výrok, nýbrž to, co z něho dokázala vykouzlit bulvární média. A od deníku Blesk nebo Aha (nemá cenu rozlišovat – z hlediska kvality sdělení se jedná o totéž), informaci rázem přejala i média takzvaně seriózní. Lavina se rozjela…
Pravda, Topolánek ujel! Pravda, neujel poprvé a nejspíš neujel ani naposledy. Pravda, mluvit při focení pro gay časopis hanlivě o gayích nenaznačuje zrovna kdovíjakou bystrost. Ovšem bystrostí, tou se Mirek Topolánek nevyznačoval nikdy, takže dožadovat se jí nyní, na konci Topolánkovy politické kariéry, to by bylo ronění slz nad mlékem, které se rozlilo už zatraceně dávno. Ve finále se ale gayové Topolánkovým výrokem nemusí cítit sebeméně ukřivděni, protože to byl právě hlas lidí z Topolánkovy ODS, který výrazně přispěl ke schválení zákona o registrovaném partnerství, o který příslušníci čtyřprocentní menšiny dlouhodobě usilovali. Kdyby tedy ODS skutečně byla tak homofobní, jak se ji nyní snaží vylíčit někteří komentátoři (např. Jan Štern na aktuálně.cz), těžko by se kdy zákon o registrovaném partnerství stal realitou! Ani představitelům církve bych nějaké přehnané roztrpčení nedoporučovala – byla to totiž právě vláda s Topolánkem v čele, která se snažila protlačit Parlamentem vyrovnání státu s církví – které mělo být zatraceně nevýhodné pro daňového poplatníka a naopak zatraceně výhodné právě pro církev. A pokud jde o Topolánkovy výroky o knedluvepřuzelu a Češích? Nezdá se, že by se v tomto směru Topolánek nějak výrazně spletl - třicetikorunové vítězství socialistů v uplynulých krajských volbách, budiž toho jasným důkazem!
Pozorný čtenář z mých glos jistě pochopil, že ač jsem člen a volič ODS, na seznamu členů fanclubu Mirka Topolánka byste mé jméno hledali dlouho a marně. Ale navzdory tomu necítím sebemenší potřebu kopnout si do politické mrtvoly – kterou ostatně Topolánek byl ještě dávno před svým focením pro magazín LUI.
Bohužel, někteří lidé v ODS tuto potřebu pociťují a přispívají tak k tomu, že se lavina vesele řítí dál do údolí: David Vodrážka vystoupí s prohlášením, že Topolánkovy výroky byly „úlet“. Kolega Vodrážka už patrně zapomněl, že zdaleka největší úlet poslední doby bylo jeho zvolení do funkce 1. místopředsedy. A už asi také zapomněl, že on sám má za svou krátkou politickou kariéru na kontě víc úletů, než špatně vycvičený poštovní holub. A v souvislosti s vystoupením kolegy Sobotky (který až do včerejška patřil mezi Topolánkovy nejvěrnější!!!), mne zase nenapadá žádné jiné slovo, než zbabělost! (Vlastně napadá mne jiné slovo. Napadá mě jich spousta. Ale publikovat se nedají).
Způsob, jak onu rozjetou lavinu zastavit je přitom naprosto jednoduchý:
Jak v jedné z uplynulých epizod pravil Homer Simpson: „Marge, nemůžeš se pořád dokola obviňovat! Obviň se jen jednou, to bohatě stačí!“:-) Přesně tím by se ODS měla řídit – měla by přestat se za výroky Mirka Topolánka neustále omlouvat, protože jedna strohá omluva za takovou bezvýznamnou hloupost bohatě postačuje.
Mirek Topolánek by si své vyjádření pro LUI měl zapsat na dlouhý, široký seznam věcí, které se mu v politice nepovedly, tím by měl celou tuto kapitolu uzavřít a věnovat se věcem podstatnějším.
Vodrážka se Sobotkou by měli držet vášně na uzdě – popřípadě by měli své vášně ventilovat jiným, tělu prospěšnějším způsobem.
Kolegové z ODS by zkrátka měli pochopit, že když jsme se Topolánka nezbavili už dávno – kvůli jeho daleko zásadnějším a horším chybám – zbavovat se ho nyní, před volbami, je totéž jako dát si vlastní gól v prodloužení.
Jiří Paroubek by si měl místo svolávání tiskovek a hysterického pokřikování proti Topolánkovi raději znovu přečíst svůj poutavý předrevoluční text o „výzvě Vítězného února“ – to je totiž nesrovnatelně větší pikanterie než Topolánkovy výroky o gayích.
A premiér Fischer by spolu s homosexuály a spol. měl nad Topolánkovým výrokem mávnout rukou. Všichni bychom nad ním měli mávnout rukou a nedělat z Topolánka (komára) velblouda. Kopytníků se totiž na české politické scéně pohybuje beztak dost!!!
