Vystrašení fotbaloví bafuňáři – a pod silným tlakem
médií – potrestali nešťastníka Řepku
stopadesátitisícovou pokutou a zákazem startu v několika ligových utkání
za to, že neudržel nervy na uzdě. Nadával rozhodčím, bouchl do televizní kamery
atp. Prý to od něj nebylo profesionální. OK. Jenomže Řepka se nechoval o nic
hůře než premiér Topolánek, mířící za milenkou a přistižený novináři! Navíc
fotbalista jednal pod vlivem adrenalinu v důsledku fyzického vypětí a
současně (hromadného) rozhořčení nad (patrně) nesprávným výrokem sudího, který
poškodil jeho tým. Má tedy na své straně polehčující okolnosti, zatímco premiér,
jednající zcela amorálně a za okolností naopak přitěžujících, vyvázl bez
trestu! Tato společnost připadá zcela schizofrenní!
Vystrašení fotbaloví bafuňáři předtím potrestali jiného sparťanského hráče, Horváta, 200 tisícovou pokutou jenom proto, že se pokoušel uklidňovat rowdies gestem, ve kterém hysteričtí antifašisté vidí nacistický pozdrav: např. samoucký lovec nacistů O. Cakl tvrdí: „Bylo to gesto mířené jasně na sparťanské hooligans a římský pozdrav slunci to rozhodně nebyl.“ (MF DNES, 15. září). Horvát však netvrdil, že zdravil Slunce, ale uklidňoval fanoušky a podobné gesto se v takovém případě používá. A zajímali se vůbec bafuňáři, zda přitom říkal „Heil!“ nebo „Klid!“? Zdá se, že fotbalisté začnou nacvičovat i správná gesta pro uklidnění publika. To nejlepší nyní: O. Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost se přiznává, „Víte, já jsem byl kdysi de facto rasista vůči Romům…“ Takže Horvát vlastně zaplatil za chování ještě mladých a nevyzrálých Caklíků.
Jako by nestačil finanční postih, rojí se výzvy právníků k trestnímu postihu již tak potrestaného Horváta. Inu, správně činí tito lawyeři; jen ať player vysolí i tučné palmáre! Zbývá jen otázka – kde byli všichni tito hrdinové ve chvíli, kdy Topolánek veřejným slibem esesácké Noci dlouhých nožů popularizoval fašismus a jeho poradce Dalík, přirovnáním své osoby k M. Bormannovi, jakbysmet!?
V USA, kde si může každý beztrestně hajlovat, jak ho napadne a dokonce i pod vlajkou s hákovým křížem, by si nejspíše řekli: Mají to ti totalitní Češi ale starosti! Za bolševické totality ovšem existoval zákon trestající projevy antisovětismu a samozřejmě i fašismu a opíral se o nutnost piety k téměř 20 milionům sovětských občanů, vyvražděných fašisty. Kdo třeba z mladické nerozvážnosti veřejně prohlašoval, že Sovětský svaz je okupant, a ještě k tomu za hajlování třeba spálil sovětskou vlajku, byl nemilosrdně uvržen do vězení mezi kriminálníky. Časem se stali antisověty téměř všichni občané.
Horvátovu „hajlování“ však předcházel jiný incident sparťanských fanoušků, a to v podobě skandování či držení transparentů s nápisem „JUDE Slávie“ (ještě dávno předtím si zase fanouškové Slávie oblíbili masově skandovaný rým: „Sparta! Sparta! Buzerantů parta!“).
Proti sparťanskému pokřiku se velice razantně ohradila Židovské obec v Praze známým otevřeným dopisem vedení fotbalové Sparty, ve kterém vyvozuje, že, "Užití německého označení pro Židy 'Jude' při skandovaném pokřiku nenechává na pochybách, že je toto označení míněno hanlivě jako nadávka, jako tomu bylo v období masové perzekuce Židů v období druhé světové války," připomíná, že masovým perzekucím během 2. světové války „jenom v Čechách a na Moravě padlo za oběť na 80 000 Židů, československých občanů,“ a žádá vedení oddílu o vyvození důsledků. Někteří sponzoři hrozí finanční likvidací jednoho z nejslavnějších českých klubů…
Otázkou je – opět nehledě na (v USA běžnou) svobodu projevu – zda ŽOP nepřeceňuje jak míru antisemitismu sparťanských hooligans, tak jejich znalosti dobových projevů antisemitismu, a nevyvozuje tak chybné závěry i postupy, pamětníkům tolik připomínající reakce někdejších soudruhů na projevy antisovětismu při sportovních utkáních. Hooligans nejspíš neznají ani rozdíl mezi antisemitismem, antisionismem a antijudaismem, ale v drtivé většině asi viděli zfilmované Poláčkovy Muže v ofsajdu. Pak si pamatují i scénu, kdy na posměšné Habáskovo sdělení: „Šéfe: Slávie – Viktorka 0:5!“ reaguje zhnusený pan Načeradec slovy: „Voni jeden antisemit!“ (Jde o zcela volnou interpretaci zpaměti). Bude snad tato pasáž zcenzurována, nebo se Muži v ofsajdu stanou dokonce trezorovým filmem? Proč vlastně dnešní Načeradcové nepovzbuzují sešívané třeba pod transparentem – ŽOP fandí Slávii!?
V USA židovské organizace zcela svobodně a transparentně podporují své politiky, a jiní politikové zcela svobodně a položertem prohlašují US Kongres za další území okupované Izraelem. Prezident Nixon svého poradce H. Kissigera oslovoval My Jewish boy. U nás se taková praxe považuje za podobně nepřijatelnou, jako byla diskuze o sovětských okupantech za totáče a netransparentnost, obskurnost či téměř podloudnost v této oblasti jen živí nejrůznějších podezření a následně i extremismy!
Za úplně unfair vůči českému národu lze považovat jak zmínku ŽOP o oněch 80 000 obětí, tak i Caklův argument (že na rozdíl od USA), „my máme… zkušenost… s koncentračními tábory a holokaustem. Cakl jednak jaksi zapomněl připomenout holokaust (udává se až 200 milionů) severoamerických Indiánů, ale těch 80 000 židovských obětí mají na svědomí Němci, nikoli Češi! Jakým právem jsou tedy Češi trestáni omezením svobody slova (ve srovnání s USA)?
Pořádali snad Češi někdy pogromy? Navíc člověka (T. G. Masaryka), který se postavil za hilsneriády proti všeobecně přijímaným pověrám, přijali za prezidenta. Neakceptovali ani fašistické (a původní) pojetí antisemitismu jako nauky o rasové méněcennosti Židů. Při vzniku Izraele pomáhali při jeho obraně! Jakým právem jsou Češi trestáni omezením svobody slova (ve srovnání s USA)?
Nechť je co nejpřísněji trestáno násilí a vandalismus včetně jejich přípravy. Mladí zbloudilci, kteří ze svého „antisemitismu“ většinou vyrostou, podobně jako Cakl z rasismu, nechť jsou potíráni argumenty. Zatím to ale spíše vypadá tak, že se k ŽOP přidají Hromádkovi gayové s žádostí, aby byla učiněna přítrž slávistickým rowdies, (skandujících „Sparta, Sparta, buzerantů parta!“), a žádost se doloží počtem homosexuálů zahynulých v německých koncentrácích. Poté se připojí pražský primátor s podobnou kritikou venkovských rowdies (skandujících „Pražský kurvy!“), a žádost se doloží počtem Pražanů zahynulých na barikádách v letech 1848 a 1945.
