Když se podíváme na schválený rozpočet města Plzně, vidíme zde smělé investice, ale i škrty v oblastech jako jsou sociální, péče o zdraví, tělovýchova a zájmové činností. Navíc přepokládaný jednomiliardový schodek značně vysaje fondy města. Co by tomu asi řekli samotní občané?
Podle informací na webu města Plzně i v samotném návrhu rozpočtu zjistíme, že velké investice a navýšení oproti roku 2013 se týkají oblasti ekologické (Rekonstrukce a modernizace úpravny vody Plzeň cca 754 milionů, Úslavský kanalizační sběrač 110 mil.), v oblasti kultury (Divadlo – Jízdecká 604 mil., Cultural Factory Světovar 131mil.) a v oblasti vnitřní správy (Archiv Světovar 76 mil.). Jsou to odvážné investice oproti jiným rokům a určitě některé z nich souvisí s projektem Plzeň, evropské město kultury. Již tradičně nejvyšší položka výdajů je doprava (1miliarda 600milonů)
Celkově potom výdaje města budou cca 6,5 miliardy a příjmy 5,5 miliardy
Přesto, hlavně z důvodu výše uvedených investic vznikne v rozpočtu schodek cca 1 miliarda korun a k pokrytí tohoto schodku se finančně značně vypumpují hlavní fondy, které město spravuje (Fond rezerv a rozvoje města Plzně a Fond pro kofinancování dotovaných projektů), kde se za předchozí období nakumulovaly nepoužité prostředky. Je tedy možné, že rozpočet na rok 2014 ovlivní další rozvoj města do budoucnosti, kdy nebude z čeho brát na další jiné projekty. Prognóza ve zprávě tomu nasvědčuje, takže ostatní oblasti, které zde nejsou ještě uvedeny, čeká pravděpodobně dlouhodobější půst.
A je to vidět již v rozpočtu na rok 2014. Do očí bijící je třeba snížení výdajů o 50% v oblasti tělovýchovy a zájmové činnosti. Následuje potom oblast sociální, péče o zdraví a služby obyvatelům. Přitom podíl těchto oblastí na celkových nákladech je dohromady jen 6%.
Naskýtá se nám otázka, co by tomu řekli samotní občané, protože oni jsou ti, kterých se rozpočet nejvíc dotýká. Jakákoliv změna, omezení výdajů postihne právě je.
Na webu města je sice možnost, aby se lidé k rozpočtu písemně vyjádřili, asi nikdo ale neuvěří tomu, že by politici tyto připomínky brali nějak vážně. Jejich politické hrátky je zaměstnávají na plný úvazek.
Přesto je tu jedna možnost, kdy občané mohou ovlivňovat rozpočet obce, města a spolupodílet se na rozhodování. Je to institut participativního rozpočtu.
Participativní rozpočet (podle webu Participativní rozpočet)je proces přímé, dobrovolné a univerzální demokracie, v rámci kterého mohou obyvatelé určitého místa (sousedství, čtvrti, obce, města) či členové komunity (veřejné/neveřejné instituce apod.) diskutovat a rozhodovat o využití části rozpočtu resp. o jeho výdajové nebo příjmové stránce.
U nás dosti neznámé téma, ale ve světě se nadějně rozvíjí. Od prvního zavedení tohoto nástroje v brazilském Porto Alegre v 80. létech 20. století se postupně participativní rozpočet dostal do měst Latinské Ameriky, USA (San Francisco, New York, Chicago) a také do Evropy. A nemusíme chodit daleko. Od roku 2011 se projekt sdíleného rozpočtu slibně rozvíjí u našich sousedů na Slovensku, a to v Bratislavě.
Podle velké propagátorky tohoto nástroje u nás, ekonomky Ilony Švihlíkové, umí pracovat s participativním rozpočtem ve více než 2000 městech a obcích po celém světě.
U nás je tato oblast velkou neznámou a politici asi nemají ani ponětí o možnostech tohoto nástroje. Může to být ale do budoucna pro občany velký posun k tomu, aby se mohli účastnit rozhodování o financování ve svých obcích, městech nebo částech měst, pokud o to budou stát.
V souvislosti s plzeňským rozpočtem a institutem participativního rozpočtu, mě napadá, že právě v Plzni by se mohla možnost zavedení ujmout. Zvýšená aktivita občanů po úspěšném referendu o OC Corso, tomu jen nahrává. Iniciátoři tohoto referenda založili sdružení Změna pro Plzeň a jeho aktivity, jako je petice za divadlo Miroslava Horníčka nebo kampaň Plzeň bez hazardu, jsou slibným počinem v aktivizaci občanů Plzně.
Sdružení má ambice vstoupit za rok do komunálních voleb, a pokud by si téma participativního rozpočtu vzalo za své, byl by to velký přínos pro občany Plzně.
Pocit toho, že člověk může přímo ovlivňovat rozvoj své obce nebo města, je předpokladem pro zvýšenou aktivitu a angažovanost lidí a tím i pro rozvíjení sounáležitosti občanů v komunitě a demokratických principů společnosti.
