Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Co by zapadlo díky protizemanovské smršti aneb

když elity berou 25 let lidem vítr z plachet.    

Největší vlna boje o prezidenta snad už odezněla, a tak se ještě vrátím k zásadnějším věcem, které souvisí s naším polistopadovým vývojem.

Ideály sametu byly i přímá respektive polopřímá demokracie a touha vytvořit nový společenský systém. Revoluční elity se postaraly o to, aby jimi byly parlamentní aristokracie a kapitalizmus.

Ohlédneme-li se za uběhnutou pětadvacítkou, musíme konstatovat, že od ideálů revoluce jsme úplně někde jinde. Nedokázali jsme tak narušit historický model průběhu jiných revolucí, a tak i naše revoluční elity převzaly iniciativu a hlas zdola byl umlčen.

Přehlédněme v tuto chvíli konspirační dohady o tom, kdo „všechno“ stál za zorganizováním sametového převratu. Jisté je, že ten by se neodehrál bez požehnání světových mocností v rámci Gorbačovovy „perestrojky“.

Každopádně je pro další generace potřebné zachovat i jiné pohledy na nenásilnou revoluci. Zvláště pro to, že většina historiků se v drtivé míře snaží onu dobu popsat tak nějak z úhlu shora, z výšin intelektuálského nebe, z pozice revolučních elit.

Ať už jsme revoluční euforii prožívali osobně nebo vzdáleně, každý z nás cítil nějaké optimistické očekávání, pocit naplnění vysněné změny, kterou ta doba nabízela pro každého jednotlivce i v té nejzapadlejší vísce.

Lidé po celém Československu měli k sobě tak nějak blíž, vášnivě mezi sebou diskutovali a přemýšleli o budoucnosti. Vznikaly tak společné představy a ideály jiné společnosti.

Jaké to byly ideály? Co vlastně lidé chtěli, když vyšli do ulic? Ještě si to pamatujeme?

Mnozí budou překvapeni, mnozí tomu neuvěří, mnozí si to po 25 letech ani nepřipustí a mnozí to vědomě zamlčují, ale jak uvádí výjimečná jinopohledová studie amerického historika Jamese Krapfla, mnohé ideály a požadavky, které přicházely od občanů z různých míst Československa, byly postupně revolučními elitami z politického diskurzu odstraněny.

Jan Čulík ve své recenzi Krapflovo knižně vydané studie k tomu na Britských listech (celý článek ZDE) uvádí: „A z podrobného studia revoluční dokumentace, tisíců prohlášení, letáků a plakátů z prvních týdnů revoluce, vydávaných mimo hlavní republiková centra, zjistil James Krapfl, co vlastně lidé tehdy chtěli.

Nepřekvapivě nechtěli návrat ke kapitalismu a ani na prvním místě jejich požadavků nebyly požadavky hospodářské. Jejich prvotním požadavkem bylo, aby se Československo navrátilo k slušným mezilidským vztahům. Občané požadovali, aby je politikové u moci skutečně zastupovali. Politikové měli být pravidelně a často kontrolováni referendy. Pokud politik zradil či zklamal své voliče, měl být odvolatelný.

Hlavní hodnotou revoluce byla lidskost. Revoluce se pyšnila tím, že je nenásilná, že je založena na pluralismu, na dialogu a na přímé demokracii. Moc institucí měla být pravidelně kontrolována lidovým hlasováním. Na všech úrovních se měly konat volby, a to nejen v politice, ale i ve školství (v univerzitním školství se to do značné míry v ČR uskutečnilo) a v podnikatelské sféře. I ředitelé podniků měli být voleni jejich zaměstnanci.

Zásadami revoluce byly férovost, socialismus (socialismus měl být zachován a oživen, nikoliv odstraněn; 45 procent občanů v průzkumu veřejného mínění požadovala socialismus, 47 procent občanů chtělo něco mezi socialismem a kapitalismem a jen 3 procenta občanů chtěla kapitalismus) a revoluční idealismus.“

 

Po mnoha letech můžeme tedy srovnat, co lidé chtěli a co máme dnes. Je jasné, že revoluční euforie a aktivita lidí, nemůže vydržet i v „klidných časech“. Dnes však pozorujeme jejich frustraci, abnormální apatii k politice a rezignaci na možnost něco měnit. Prapůvodem této postupné proměny může být přístup revolučních elit v koordinačních centrech v Praze a Bratislavě. Ty začaly ignorovat požadavky a připomínky od lidí z ostatních míst a původní snaha o dosahování všeobecného konsensu se rozplynula jako pára.

Nelze zpochybňovat zásadní změnu, kdy jsme se vymanili z totalitního režimu moci jedné strany a nastoupili cestu svobodného budování demokracie. Lidé však byli až příliš důvěřiví k revolučním elitám a spoléhali se na jejich rozhodování. Tím se sami vyloučili z tvorby zásadních principů politického a ekonomického směřování naší země.

Od té doby už jen mohli přihlížet, jak „vyvolení“ stvořili novou ústavu s čistě zastupitelským politickým systémem. Názorový souboj přátel z prognosťáku vyhrál Václav Klaus, který nás potom krok za krokem vehnal do spárů kapitalistických pravidel všeobjímajícího růstu, okořeněných privatizačním projektem ve jménu „zbohatnutí všeho lidu“.

A aby toho nebylo málo, „elity“ vytáhly odněkud na svět nacionální otázku, se kterou demontáž Československa nebyla už tak těžká. Z privatizace se nám potom vyloupli všelijací vykukové, kteří vzali svou staronovou šanci pořádně za pačesy. Nebo jiní, kteří byli v tu chvíli u zdroje tedy ve správný čas, s kámošem na správném místě. Novodobí zbohatlíci.

Politické strany, respektive jejich vrcholoví zástupci se stali prodlouženou rukou jejich chlebodárců a poslanci schvalovali zákony šité na míru právě jim. Tunelářské kauzy, nespočet zneužití moci ve svůj prospěch, oklešťování sociálních jistot, nezaměstnanost, vzrůstající počet lidí v bídě.

Školy vyrábějí pouhé příjemce informací, neschopné kriticky myslet. Masmédia prodávají lidské emoce a nepřipouští vstup kritice oficiální propagandy.

Naskočili jsme do Evropské unie, která se stala rejdišťem lobbistů nadnárodních korporací a principy rozhodování tam nedosahují ani na ty v národních státech.

Stali jsme se tak pokornými přisluhovači elit Evropské unie, které nás bez skrupulí ženou „nevětší obchodní smlouvou všech dob“ do úplného područí americké hegemonie. Budeme tak na věčné časy přikováni na té „správné straně“ a ani si nevšimneme, že naše vybojovaná svoboda se stala nesvobodou v jiném hávu.

Až se to stane, potom teprve mnozí nevěřící poznají, že jsme propásli v listopadu 89 výjimečnou příležitost narušit historický kolovrátek modelu revolucí, kdy by se společné ideály prostých lidí staly skutečností.

Dovolím si závěrem parafrázi názvu jedné rockové písně: „Jsme příliš staří, abychom zažili novou revoluci, jsme ale příliš mladí, abychom ztratili ideály.“ Tedy pokud nějaké máme.


 
 

Autor: Ladislav Štítkovec | sobota 22.11.2014 21:36 | karma článku: 33,92 | přečteno: 2064x

Další články autora

Ladislav Štítkovec

Přejezd jestřábů přes lokajské hnízdo pod prapory chameleonské aliance

Když odhodíme naivní přístup dětských her na vojáky, propagandistická klišé o novém nepříteli nebo pocitu „být pod nějakými ochrannými křídli“, zbývá nám potom jen nutnost stát se kritiky současného přístupu naší vlády k rozšiřování zájmů „American boys“ v Evropě, tedy i u nás.

22.3.2015 v 19:08 | Karma: 31,38 | Přečteno: 1156x | Diskuse | Politika

Ladislav Štítkovec

Gastronomie á la TTIP

Obchodní dohoda mezi EU a USA TTIP by mohla přinést v oblasti stravování nebývalé novinky, nad kterými zaplesá nejeden gurmán.

8.3.2015 v 13:13 | Karma: 20,16 | Přečteno: 518x | Diskuse | Politika

Ladislav Štítkovec

Arbitrážní dravci krouží nad zlatým dolem

Nadnárodní advokátní kanceláře dělají všechno pro to, aby arbitrážní mechanismus ISDS nevypadl z obchodních smluv TTIP a CETA.

15.2.2015 v 18:22 | Karma: 17,18 | Přečteno: 1031x | Diskuse | Politika

Ladislav Štítkovec

Čokoláda jako lék na nesnášenlivost

Nedávno jsem znovu, s chutí zhlédl výborný film Čokoláda. Příběh lidí jedné malé francouzské vesnice z 50. let ve mně vyvolal asociace k vnímání současníků všeho cizího, jinakého, něčeho, z čeho mají strach a co může narušit jejich zaběhnutý životní rámec.

1.2.2015 v 18:40 | Karma: 8,41 | Přečteno: 635x | Diskuse | Politika

Ladislav Štítkovec

Sobotkova vláda dělá k široké kritice dohody TTIP mrtvého brouka

Podle toho, co podniká ministr Mládek a spol. ohledně transatlantické smlouvy mezi EU a USA, je naše vláda buď slepá, nebo lokajská vůči elitám EU. Může tu být však i třetí možnost.

3.11.2014 v 16:20 | Karma: 23,47 | Přečteno: 864x | Diskuse | Politika

Nejčtenější

Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?

Prodejna o rozloze 295 m2 byla vybavena regály, chladničkami, pekárnou,...
7. listopadu 2026  6:30

Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...

Konec Skylinku přináší nové ceny i pravidla. Co musí zákazníci stihnout do konce listopadu?

Česká minisérie Moloch na CANAL+
3. listopadu 2026

Satelitní televizní služby v Česku prošly významnou změnou. Nabídka se nově sjednotila pod značkou...

MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět

Tudy se bude objíždět křižovatka ulic Zálesí a Vídeňská. (Foceno 6. listopadu...
5. listopadu 2026  16:08,  aktualizováno  6. 11. 9:04

Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...

Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy

Pozorovatelna StB. Zájem o práci zde nebyl velký, rádi si tak přivydělali...
8. listopadu 2026

Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...

Semir z Kobry 11 má novou roli. Z vojenského náklaďáku vznikl luxusní dům na kolech

MAN před přestavbou sloužil armádě. Měl najeto jen 4 500 kilometrů.
4. listopadu 2026  19:01,  aktualizováno  5. 11. 7:32

Z vojenského náklaďáku luxusní dům na šesti kolech! Obří MAN přezdívaný Semir, pojmenovaný po...

Novým novojičínským starostou se stal Jiří Klein ze sdružení Náš Nový Jičín

ilustrační snímek
9. listopadu 2026  16:21,  aktualizováno  16:21

Novým novojičínským starostou se dnes stal Jiří Klein ze sdružení Náš Nový Jičín, které ve městě...

Starostou Prachatic se stal Martin Malý, do funkce se vrací po čtyřech letech

Starostou Prachatic se stal Martin Malý, do funkce se vrací po čtyřech letech
9. listopadu 2026  16:15,  aktualizováno  16:15

Novým starostou Prachatic je Martin Malý (Nezávislí), na dnešním ustavujícím zastupitelstvu pro něj...

Zneužívané dívky, Trump a Lábus. Český rozhlas rozkrývá Epsteinovu kauzu

Jiří Lábus
9. listopadu 2026

Donald Trump, britský princ Andrew i české a slovenské stopy. Český rozhlas Plus přichází s...

Kauza vydání knihy zpochybňující holokaust. Soud znovu rozhodl, uložil podmínky

Městský soud v Brně se začal ve čtvrtek 23. ledna 2025 zabývat projednáváním...
9. listopadu 2026  15:42,  aktualizováno  17:48

V případu vydání knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou, která zpochybňuje fakta o holokaustu, v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2363x
Sám nejsem nic, mezi lidmi existuji www.hzpd.cz
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.