PRO a Proti: Kolik potřebujeme humanitně vzdělaných vysokoškoláků
PRO a proti: Absolventy humanitních věd potřebujeme, otázkou je kolik
Jaký je rozdíl mezi absolventy vysokých škol? Absolvent přírodních věd se ptá: „Proč to funguje?“ Absolvent techniky: „Jak to funguje?“ Absolvent ekonomie: „Kolik to stojí?“ Absolvent filozofické fakulty: „Chcete k tomu hranolky?“
Tento vtip jsem slyšela nespočetněkrát, přesto pořád funguje. Ačkoli podle výzkumů dosahují vyšší nezaměstnanosti absolventi zemědělských a přírodovědných oborů, dívají se lidé na humanitní a některé společenskovědní obory skrz prsty. Mezi tyto obory patří například i teorie interaktivních médií se 150 přijatými bakalářskými studenty ročně, estetika se 136 nebo filozofie se 147 studenty. Srovnám-li to ale s 544 přijatými bakalářskými studenty managementu nebo 200 studenty financí na ekonomicko-správní fakultě, nezdají se počty studentů vysmívané filozofie tak přemrštěné.
Kolik mladých lidí jde studovat filozofii z čistého zájmu o obor a kolik z nich jen proto, aby měli titul? Studium filozofie je totiž stejně jako například matematika (která je společensky mnohem více uznávaná) čistě teoretické. To znamená, že pokud chce filozof po studiu zůstat v oboru, zbývá mu jediná možnost: stát se učitelem a účastnit se na výzkumu. Množství filozofů, které každoročně škola vyplivne, ale neodpovídá počtu volných pracovních míst. Chybu nevidím u studentů. Některé studium skutečně zajímá, někteří pouze využijí situace. Vzhledem k tomu, že v České republice je podíl vysokoškoláků na pracovním trhu, oproti jiným rozvinutým zemím, ještě pořád poměrně nízký, a veřejné vysoké školy dostávají od státu peníze za každou přijatou hlavu, není se čemu divit. Proč by studenti nevyužili šance, když je v tom sám stát podporuje?
Mezi společenskovědní obory ale nepatří jenom filozofie nebo teorie interaktivních médií. Řadí se tam také zmiňovaná ekonomie, práva, sociální práce nebo psychologie. A ty už lidé určitým způsobem oceňují. Neházejme tedy absolventy společenskovědních oborů do jednoho pytle. Navíc filozofové svým kritickým zkoumáním skutečnosti formovali kulturu i směřování lidstva zhruba od 4. století před naším letopočtem. A v neposlední řadě nebýt například Reného Descarta, novověkého filozofa, nebyla by dnešní společnost zdaleka materialistická, racionalistická a především by člověk neměl odvahu myslet kriticky a jednat samostatně. Otázkou však zůstává, kolik absolventů filozofie se může uplatnit takovým způsobem.
Adéla Šulíková
PRO a proti: Humanitní studium není vstupenkou k velkým výdělkům
„Podala jsem si přihlášku na fildu a socku.“ „A to chceš v životě dělat?“ „Ne, ale aspoň budu mít titul a víc peněz.“
I takovým způsobem je možné vysvětlit velký počet studentů, kteří se každoročně hlásí na humanitní obory. Ale proč tomu tak je? Co vede studenty ke studiu oborů, o něž mají stejný zájem jako o práci za minimální mzdu?
Především jde o tlak společnosti. Je jasně viditelné, jak se mění minimální požadavky na pracovní uplatnění. Jestliže dříve stačilo mít maturitu na odborné střední škole, dnes je maturitní vysvědčení považováno za standard. A co teprve s maturitou na všeobecném gymnáziu. Student umí všechno, ale nic pořádně. Může tak velice brzy skončit s koštětem či hráběmi na pracovním úřadě. Vysokoškolský diplom postupem času zřejmě potká stejný osud jako maturitu. Bude z něj standard i vzhledem k počtu vysokých škol v Česku. Spolu se soukromými školami je u nás téměř sto padesát institucí, které poskytují titul. A to už úroveň školství přece jen snižuje.
Na vysokou školu se dříve dostali pouze lidé, kteří měli opravdu výborné výsledky na střední škole. Dnes není hanba hlásit se na přijímačky se čtyřkami na vysvědčení. A světe div se, i takový student bude přijat. Bude z něj genderový specialista, etnolog či sociální pedagog. Ne, nedehonestuji tato povolání, nicméně si nejsem jistá, zda jich společnost potřebuje opravdu tolik, kolik jich chrlí české vysoké školy. V době vládních škrtů bude jejich uplatnění opravdu tvrdým oříškem a většina z nich se bude nadále věnovat zcela jiným oborům. Stejně jako je tomu dosud.
Studenti humanitních oborů často prozřou už v průběhu studia. Přeplněné přednáškové sály, v nichž se tísní kolem dvou set po informacích lačnících studentů a jeden přednášející. Kam se poděla kvalita vyučování? Kde je individuální přístup? Opět mi to připomíná velkou mašinerii, která pro studenty snad ani nemůže být přínosem. Tento poměr přispívá i k faktu, že studium humanitních oborů trvá nejdéle ze všech. Stejně tak psaní závěrečných prací je zde časově nejnáročnější. Vypovídá to o tom, že jejich psaní je opravdu náročnou disciplínou spojenou se specifickými nároky, nebo je úroveň studentů opravdu tak nízká? Interpretaci nechám na vás.
Východisko z této situace podle mě není zavedení poplatků za studium, nýbrž reforma financování vysokého školství. Dokud bude stát dotovat školu za každého studenta, pak nabírání nekonečného množství zájemců zřejmě nepřestane. Většina absolventů tak ani nemůže být hrdá na svůj titul.
Bojím se, že jednou všichni skončíme jako v tom známém vtipu:
Do firmy přijmou nového zaměstnance a mistr ho hned zaúkoluje:
„Tak tady máš koště a půjdeš zamést halu.“
„Ale já jsem magistr!?“ říká nový zaměstnanec.
„Aha,“ škrábe se mistr na hlavě, „tak já ti to ukážu.“
Kateřina Gardoňová
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít
Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube